Deníček ze Stoda

Rodina, práce, volný čas, internet, nebo prostě jen tak

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 91 nalezených)

Bylinky, citron, jablko a alkohol. Máte chuť?

Fernet Stock citrus I letos jsem slavil svátek, o pití se mi tentokrát postaral Fernet Stock Citrus se svou MIX Party. No postaral. Dodal startovací balíček :-)
Uvnitř byla litrová láhev (hádejte čeho), karafa, skleničky, míchátka a hlavně brožurka s recepty na míchané nápoje, které jsme z oné lahve (a dalších, dokoupených) míchali. U mě vyhrál hned první, Yellow Apple: na čtyři drinky dvě deci Fernetu Citrus, čtyři deci jablečného džusu (nebo čerstvé šťávy, ale kdo by se s tím mačkal), dvě deci sody a hodně, skutečně hodně ledu. A ozdobit tenkými plátky jablka. Jde to i bez plátků, nestačil jsem je ani krájet. ;-)
A když na karafu zasvítilo slunce, kam se hrabal onen sluneční řecký nápoj.


více..., komentáře (0)

Třicítku jsme přežili

Tracklog - třicítka Na Chotěšovskou třicítku chodíme už od doby, co děti chodí, tedy dost dlouho. Dětskou trasu jsme už taky opustili, poslední léta jezdíme na kole. A přidáváme kilometry, letos konečně došlo na tu třicítku :-)
Ono se to řekne, třicet kilometrů se dá ujet, jenže letos jsme opět ještě na kole vlastně neseděli. Od začátku roku osmnáct kilometrů a teď třicet vcelku. Ale šlo to překvapivě v pohodě, prvních patnáct kilometrů po silnici s průměrem 16,6 kilometrů za hodinu. Pak přišla pole, lesy a hlavně kopce a průměr šel dolů. A když jsme vyjeli na Křížový vrch, GPS se zbláznila a celý tracklog znehodnotila. Přece jen něco na těch tajemných energetický bodech asi bude.
A za rok jedeme znovu.


více..., komentáře (0)

Slavili jsme Den Evropy

Marta Jandová V Plzni se konaly oslavy Dne Evropy a s dětmi jsme se šli taky podívat.
Z programu jsme si vybrali dva koncerty: Jaroslava Uhlíře a Marty Jandové. No jo, ale když jsme na plzeňské náměstí dorazili, promítal se tam hokej s Francií. Dobrá, zbývá pět minut, zřejmě jde o pokus nějak uchlácholit tatínky, kteří museli s dětmi na Není nutno, není nutno. No jo, ale skončila třetina, přišel moderátor, něco plkal, pak odešel a ..... a zase hokej. Ani slovo, proč se máme dívat na hokej, proč nehraje Jaroslav Uhlíř. Možná to říkal někdy dřív, ale proč to neřekl v době, kdy měl koncert začít?
Ale přežili jsme hokej, přežili jsme znalostní soutěž o Evopské unii (nebylo to ani přliš znalostní, ani příliš soutěžní) a konečně bylo čtvrt na sedm a začal koncert Marty Jandové. Na to, že zpívala jedinou písničku s českým textem, jsme si bigbít, stejně jako zbytek náměstí, dost užili. Můžete si prohlédnou pár fotografií.


více..., komentáře (0)

Jestli to nějak nepřeháníme

Kuželky O tom, že hned v prvních minutách nového roku jsme šli na procházku, jsem už psal. Včera jsme přidali hodinu a půl na bruslích. V Plzni jsou dva zimní stadióny, pardon arény, kde si můžete zabruslit. My jsme byli na Košutce, kde je bruslení dražší, ale za to si tam víc připadáte jako na rybníku. Teplota jeden stupeň nad nulou.
Dnes jsme přidali další sport. Bowling. No vlastně kuželky, ale hráli jsme jako bowling - tedy s dorážkou a bowlingovým počítáním. Jen s menšími koulemi bez děr. Vydrželi jsme opět hodinu a půl, ale s největším sebezapřením. Výsledek devadesát devět po dvou hrách asi prozrazuje proč, že?
A tak si říkám, jestli to se sportováním v novém roce nějak nepřeháníme.


více..., komentáře (0)

Tak nám to pěkně začíná

Tracking - záznam trasy na mapě Pokud by mělo platit ono často používané "jak na Nový rok", tak z pohledu fyzické aktivity rok 2015 nezačal špatně. Stejně jako loni jsme se vydali na procházku. Čtyři kilometry na kopec, na něm otevřít sekt, připít si, podívat se, jak střílí rachejtle a rachejtličky v okolí a jít zpět domů. V celkem pohodovém tempu, celé to trvalo čtyři hodiny, z toho hodinu a tři čtvrtě chůze, 260 metrů převýšení.
Po loňské premiéře jsme šli podruhé, letos nebyla mlha, takže rachejtle byly dobře vidět, loni jsme je jen slyšeli. Jen jsem zapomněl kameru, budeme muset na Silvestra vyrazit potřetí. Jen to počasí by chtělo trochu vyladit, loni mlha, letos to zase pro změnu klouzalo jak ......, prostě docela dost, po jedné artisticko krasobruslařské vložce mám natažené tříslo. :-)


více..., komentáře (0)

Já se tak těšil do práce

Závody do vrchu Máme pondělí a kolegové v práci si mysleli, že dělám nejapné vtipy, když jsem po ránu prohlásil, že jsem se těšil do práce.
No jo, ale když já se v pátek vrátil z práce, abych v šest šel do tanečních a vrátil se o půlnoci. Prodloužená na téma hippies. V sobotu jsem vstal a zjisitil, že na mě přišla rýmička a že asi umřu. Vždyť je to těžká choroba. Místo toho jsem v poledne vyrazil do tanečních a vrátil se opět o půlnoci. Teda byly to dvoje taneční, stihli jsme se přesunout ze Staňkova do Tachova.
V neděli pořád ještě rýmička, ale taky závody do vrchu na kolech. A dcera taaak chtěla jet. A někdo musí jet s ní. Vyhrál jsem já, nechtělo se mi žehlit. Teda manželce taky ne, ale mně víc, než jí. V názvu akce bylo "závody", já už po sto metrech jasně věděl,že to se mnou jde z kopce, ale snažil jsem se pohybovat se směrem k cíli, nahoru. Šťastně jsem tam dorazil a splnil si svůj cíl: nemít čas horší, než dvojnásobek vítěze. A když se to tak vezme, dcera na bedně, já v elitní desítce, to by šlo, ne? Sice na to existuje i druhý pohled, ale ten až jindy, mně stačí tenhle.
Divíte se, že jsem se těšil do práce?
PS: Cestou ze závodů dcera píchla zadní kolo a tak jsme tři kilometry tlačili.


více..., komentáře (1)

Tak se nám odstěhoval syn

Devítiletý. Ale odstěhoval se jen od své sestry do vedlejšího pokoje. A vlastně se neodstěhoval, byl odstěhován. Sám si stěhoval jen hračky.
Dnes existují programy, kde si můžete namodelovat, jak pokoj bude vypadat po sestavení nábytku. Pánové, až budete potřetí stěhovat skříň, vzpomeňte si na "v dobrém i zlém." Tohle je to špatné.
Když všechny budete upozorňovat, ať si dají pozor na lustr a nerozbijí ho, dávejte na něj pozor taky, pohled manželky je k nezaplacení. Alespoň mi sklo z něj spadlo na ruku naplacato a ne hranou.
Vše nakonec dopadlo dobře, je odstěhován a půjde dnes spát do svého pokojíčku. Ale mám pocit, že než přijdu domů, bude už v mé posteli.


více..., komentáře (0)

Ve svátek jsme byli v ZOO

Dinopark Plzeň Již poněkolikáté město Plzeň v den státního svátku osmadvacátého října zpřístupňuje některé své památky a turistické cíle zdarma nebo za osmadvacet korun.
My jsme letos vyrazili do Dinoparku a ZOO. A řeknu vám, už to nemíním opakovat. Dinopark už nikdy, ten mě nezaujal vůbec, ZOO už ne v tuto dobu. Za ty peníze přišli spousty lidí, jen před vstupem jsme čekali hodinu a když jsme po třech hodiných odcházeli byla fronta pořád stejná. Davové scény nemusím, příště jindy, než ve svátek.


více..., komentáře (0)

Byli jsme u největšího přírodního jezera v ČR

Čertovo jezero Malá kvízová otázka: kdo už ví, kde že jsme to byli? ;-)
Vyrazili jsme na výlet. Podle mapy devět kilometrů, dvě hodiny dvacet. A protože jsme lidi a ne stroje, zvýšil jsem čas na čtyři hodiny - kochání se krajinou, svačina, ukecávání dětí, že už za tímhle kopcem půjdeme dolů...
První překvápko čekalo už při příjezdu: parkování přes den zdarma. V dnešní době, kdy se při jízdě autem vybírají poplatky snad za všechno, to bylo velmi milé, doporučuji tedy parkování u železniční stanice Špičák, nebo blízké parkoviště Kaskády. Tak tedy vystupovat, protáhnout a jdeme. Směr Sportareál. Prohlédneme si turistický rozcestník, Čertovo jezero po modré. A šlapeme. Do kopce, do kopce, do kopce. Asi se někde stala chyba, vytáhnu papír, kam jsem si vytisknul kus mapy - aaaa chyba, měli bychom jít po zelené. No jo, z kopce a pak po vrstevnici, to je lepší. Ale jak tak jdem a jdem, zdá se mi, že s tou zelenou to asi nebude nejlepší, vždyť jezero by mělo být trochu jiným směrem. Aha, je tu další překvápko - neměla to být zelená, ale žlutá. To je tak, když člověk tiskne na černobílou tiskárnu a turistické značky si obtahuje zvýrazňovačem. To si pak jeden snadno splete žlutou a zelenou. Vytáhnout mobil, nastartovat GPS a offline mapy.cz (ještě, že je mám). Naštěstí nemusíme zpět, tady je krásná cesta přímo k jezeru. Jen je víc do kopce, než po té modré. V průběhu ještě dám brblajícím dětem na výběr, jestli delší, hladší a pozvolnější cestou, nebo kratší cestou do kopce přes kameny a kořeny. Vyhrála kratší a brblání za chvilku přestalo. Už na něj nebyly síly.
O to větší úleva, že jsme u Čertova jezera. Chvilka odpočinku, ani jsem se dětí neptal, jestli se mnou půjdou hledat keš a po návratu ještě chvilka na pověst o vzniku jezera, proč se jmenuje čertovo. To, co jsem se dozvěděl od kolega kačera o přechodu mezi jezery, jsem radši neprozrazoval.
A vyrážíme dál, k druhému cíli cesty. Samozřejmě do kopce a cestou dětem říkám, aby si zapamatovali, že voda z tohoto jezera teče do Dunaje a Černého moře (když se podíváte na mapu, zjistíte, že to na Šumavě zas taková samozřejmost není). Na kopci nás totiž čeká rozvodí. Voda z jedné strany kopce teče do Černého moře, z druhé strany do moře Severního, konec vzdělávací chvilky ;-) A už je tu: varování od kolegy kačera bylo pravdivé, cesta z rozvodí je brutální, během chvilky jsme o sto metrů níž. Ale to už jsme u Černého jezera a vy jste se právě dozvěděli odpověď na otázku z titulku. Cesta od jezera zpět do Špičáku už byla v pohodě, na Špičácké sedlo více méně po vrstevnici, ke Sportcentru pak z kopečka.
Vrcholem a odměnou na konci cesty měla být cesta lanovkou na Pancíř. U její dolní stanice jsme se dozvěděli, že jezdí jen do šestnácti hodin a tak nás odvezou jen do poloviny. To mi v sezóně přijde jako docela chyba, zavírat ve čtyři je dost brzy. Tak zpět do Sportcentra a lanovkou na Špičák.
Procházka se z plánovaných devíti kilometrů a čtyř hodin protáhla na skoro třináct a šest. Ale stálo to za to, je to přece jen něco jiného, než výlet do kina :-)
PS: Můžete si prohlédnou i pár fotek z výletu.


více..., komentáře (0)

Jo já jsem srab

Richard Tesařík, moje dcera a já To byla taková spontánní akce. Včera jsem si přečetl o akci Léto v Prazdroji a když jsem přivezl děti od babičky, vyrazili jsme.
Cože to je Léto v Prazdroji? Hudební souboj dvou mladých kapel, po něm následuje koncert kapely zkušené, osvědčené. Což o to, kapely se snažily, jen zvukař měl asi jeden ze slabších dnů. Už sledovat zvukové zkoušky byl zážitek. "Prosím přidat, přidat, přidat, to je moc. Je to moc, ubrat, ne přidat."
Ale jo, přežil jsem to a dočkal se hlavní hvězdy večera, Yo Yo band, která začala písní Jó, já jsem srab. Užil jsem si to.
PS: Fotka vznikla už před koncertem, já jsem ten vlevo.


více..., komentáře (0)

Připadal jsem si jako před sto lety

Včera se zatáhlo, začal foukat vítr a .... jestli myslíte, že přišla bouřka, jste o kousek napřed. Ano, bouřka přišla, ale ještě před tím přestal jít proud. A jak bylo zataženo, tak ani na knížku vidět nebylo. Tak jsme si střihli černou hodinku už v půl šestý odpoledne. V srpnu.
Později se opět rozjasnilo a tak jsme si ještě stačili zahrát karty a zkoušet násobilku (to byla hooodně populární chvilka), trochu uklidit a číst si. Co všechno se dá dělat, když šest hodin nejde elektřina. Prostě jako před sto lety.


více..., komentáře (0)

Po dvou letech opět v Bayernparku

Bayernpark je zábavní park v Bavorsku, což vám možná podle názvu už došlo. ;-)
Letos jsme tam byli už potřetí, naposled předloni. Tentokrát tam na nás už čekala novinka - horská dráha Čarostřelec. Z letáku vybírám: zrychlení z nuly na osmdesát kilometrů za hodinu za dvě sekundy, vertikální přetížení čtyři g, třikrát hlavou dolů, čtyřicet sekund adrenalinu. Řeknu vám, že je to palba, kolikrát jsme byli hlavou dolů a jaké bylo přetížení si po počátečním zrychlení už nepamatuju :-) Podívejte se na oficiální video parku nebo na na video testu.
Samozřejmě tam najdete i jiné atrakce (u nás jasně vedou jízda na kládě, rafting, motýlci), ale už jen Čarostřelec za návštěvu stojí.
Oficiální stránka parku je bayern-park.de.


více..., komentáře (0)

Jsou jako malé děti

Máte víc dětí? Pak to určitě znáte: "Kdo to udělal?" "Já ne, to on." "Ale ne, to udělala ona."
Rodičům se rozbil počítač, harddisk odešel do věčných lovišť. Koupil jsem nový, nainstaloval systém a když jsem po třech dnech přinesl fungující počítač, dozvěděl jsem se už mezi dveřmi: "To je dobře, máma je celá nedočkavá, když teď nemohla na internet." Došel jsem do obýváku: "To je dobře, táta je celej nervózní bez toho počítače."
Jako malé děti.


více..., komentáře (0)

Hrají vaše děti dobrovolně?

Obě naše děti hrají na klávesy. Dceru musíme trochu honit, většinou se jí moc cvičit nechce. To syn - to je jiná. Stačí říct a cvičí a hraje.
Skutečně. Stačí říct: "Vezmi si knížku a pojď číst" a už sedí u kláves. :-)


více..., komentáře (0)

Ještě jednou si zazpíváme

Tentokrát něco z oldies, ze šedesátých, ne bigbít. Zpíval jsem si "pramínek vlasů jí ustřihnu potají" a syn se mě zeptal: "Tatí, proč ustřihneš mamině vlasy?" Vysvětlil jsem mu, že nic neplánuji, že to je jen písnička.
A proč je v nadpisu ještě jednou? Nedávno jsem tu psal Výchova nese konečně své plody?.


více..., komentáře (0)

Poslední komentáře

  • Přestal vám fungovat klíč s DO?:
    "Dobrý den, nebo ahoj, podle potřeby. U mého Forda Focusu II, rv 2005 jsem podle ... "
  • Jedeme autem do Primarku Drážďany:
    "S manželkou jsme do Primarku v Drážďanech jeli o Vánocích poprvé. Chtěli jsme ta ... "
  • Přestal vám fungovat klíč s DO?:
    "Funguje, len pozor na polohy kluca. I a II. Na videach na youtube jsu navody ale ... "
  • Nejčtenější zápisky

    Tak dám litr?
    (30. 06. 2019, 220x)
    Jak má fungovat tempomat?
    (15. 07. 2019, 189x)
    To je vysoká matematická
    (19. 07. 2019, 170x)
    Bojíte se mluvit anglicky?
    (08. 08. 2019, 145x)

    Vyhledávání


    Deníček byl vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS