Deníček ze Stoda

Rodina, práce, volný čas, internet, nebo prostě jen tak

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 540 nalezených)

České zdravotnictví - na co nadáváte?

Pořád se nadává na české zdravotnictví, odhalují se opilí doktoři, personál nestarající se o pacienty, lékaři, kteří bez úplatku nehnou prstem. Bylo by asi načase napsat taky nějakou kladnou zkušenost.
Pěstoval jsem si zhruba tři roky na zádech takovou malou bouli. Sice mi už dávno lékařka doporučila její odstranění, ale nejsem masochista a když to nebolelo... Bolet to začala zhruba před třemi měsíci, ke konci už jsem se ani nemohl pořádně opřít a tak jsem vyrazil na chirurgii.
Doktorka mě vyšetřila a doporučila vyjmutí. Není to nic těžkého, je to malé, pijdete, tři dny poležíte. Ale to se mi nelíbilo. Co takhle, že přijdu, oni říznou a já odejdu? No, možná by to šlo, ale bylo by to nepříjemné, radši ty tři dny. Ale když na tom trvám, pan primář má dovolenou, až se vrátí, objedná mě, chtělo by to konzultaci. Primář se vrátil a paní doktorka se sama ozvala, kdy mám přijít.
Primář prohlédl a konstatoval, že přece jen to není nejmenší, že by byla lepší narkoza, ale už poučen, zredukoval tři dny na dva. Opět jsem si dovolil nesouhlasit a skončili jsme na tom, že přijdu ráno, včere odejdu a kdyby se náhodou nevedlo, vydržím ještě další den dopoledne.
A jak se řeklo, tak se stalo. Přišel jsem ráno hladový jako vlk a žíznivý jako ... jako co vlastně? Přišel se na mě podívat další doktor, tentokrát ten, který si do mě řízne. O chvíli později přišel primář potvrdit to, že mě na devadesát procent pustí večer, pak lékařka - uspávačka (no dobře z anesteziologie), vysvětlit co a jak. Mezitím mě obletovaly sestřičky. Pak jsem si zdřímnul, po probuzení se na mě přišel podívat doktor - operatér, popsal mi co se dělo. O něco déle přišla lékařka z ambulance, zeptala se jak se daří, že už ví co a jak. A mezitím opět sestřičky.
Myslíte si, že si mám na co stěžovat? Nezbývá mi nic jiného, než Stodskou nemocnici ve Stodě doporučit.


více..., komentáře (0)

Dlouho nebylo léto, jak má být

To kdysi zpíval Karel Gott. Dnes ráno jsem si zazpíval i já. Pravda, v polovině září nečekám teploty kolem třiceti stupňů, ale mínus jeden se mi vůbec nelíbí. Vždyť je pořád ještě léto, podzimní rovnodennost a tedy začátek astronomického podzimu nastane až 22. září 2008 v 16:44 středoevropského času.

více..., komentáře (0)

Nejhorší řidiči? Němci

Není to tak dávno, co jsem pomlouval řidiče, které jsem potkal na dovolené v Turecku. Ale přesto si myslím, že nejhorší řidiči jsou v Německu.
Řídil jsem v několika zemích. Česko nemá cenu popisovat, všichni to známe, zažíváme denně.
Rakousko mi připadalo Česku dost podobné, i když bych řekl, že se tam předpisy dodržují více, než u nás.
Itálie - pravda, trochu víc zmatku. Na zelenou (před kterou nesvítí oranžová) musíte vystartovat, jinak je na vás troubeno. Pravidlo pravé ruky platí, ale musíte být dostatečně rychlí, jinak jede i ten vlevo. Prostě taková Jižní spojka.
Turecko jsem už pomlouval. Troubení na každém kroku, zmatek, ale možná by se dalo zvyknout i na to. Ale trvalo by to.
A Německo? Vesměs se dodržuje maximální rychlost, s předností zprava taky nejsou problémy. A hlavně: dodržují se odstupy mezi jedoucími vozidly. Problémem, je, že jsou stejné, ať jedete sto třicet na dálnici, nebo třicet za traktorem. K tomu přidejte to, že typický Němec bude předjíždět jen v případě, že je před ním minimálně kilometr rovné silnice. Typickým obrázkem tedy je nákladní auto a za ním pět, šest, osm osobních. A nikdo nepředjíždí, přestože by se klidně (podle českých měřítek a zvyklostí) předjíždět dalo. Už se nedivím, když pak v dopravním zpravodajství slyším kolona pět, deset, dvacet kilometrů.


více..., komentáře (1)

Jak parkujete?

Všichni jste to zažili. Jedete autem do hypermarketu, tam je velké (nebo občas malé) parkoviště. A vy zajíždíte do řady stojících vozidel. Jak zaparkujete?
Zajedete tam popředu? Jde to snáz, navíc můžete snadno naložit nákup do zavazadlového prostoru.
Zacouváte tam? Bude se vám lépe vyjíždět. Ale jak pak přesunete nákup z vozíku do auta? Budete pořád obcházet auto? Nebo se budete snažit zajet co nejdále mezi vaše a sousední auto? Co na tom, že do něj párkrát narazíte (přece si nepoškrabete vlastní, že).
Jak to děláte vy?


více..., komentáře (1)

Programátoři, pozor na jména

Procesy WindowsAž zase budete programovat a vymýšlet název pro svůj program, dejte si pozor. On se občas může nezobrazit celý a pak z něj může být něco úplně jiného. No konec konců, podívejte se na obrázek.

více..., komentáře (0)

Vánoční nálada uprostřed srpna

Včera jsme s dcerou jeli kolem vodního hradu Švihov. Tak jsem začal vyprávět, že se tu natáčela pohádka Tři oříšky pro Popelku. A vyprávěl, co že to je vlastně za film a jak se natáčí a že tam je písnička Kdepak ty ptáčku hnízdo máš. A večer jsme probírali DVD, co že si pustíme a nakonec jsme skončili u Popelky. Krásná vánoční nálada i bez reklam na Coca-Colu.

více..., komentáře (0)

Turecko - poznáte zadek?

Renault Clio Dnes už naposledy o dovolené v Turecku.
Co pít v Turecku? To záleží na vás. Pokud budete chtít ochutnat místní pálenku, které se říká rakije, rakija nebo raki a byli jste v Řecku, klidně můžete odolat. Zřejmě jste tam ochutnali ouzo, rakije je v podstatě to samé. Anýzový základ, čistá tekutina vonící jako pendrek, po smíchání s vodou zmléční. A co takhle víno? Přiznám se, že víno piji, ale vůbec nejsem znalec, no spíš mu nerozumím, možná vám to prozradí obblíbené odrůdy Müller Thurgau a Frankovka. I v Turecku jsme si víno dali. Bílé i červené. Bílé jen jednou, bylo tak kyselé, že je podezřívám, že to byl zředěný ocet. Červené už mi chutnalo, bylo Frankovce dost podobné.
Při all-inclusive nezhubnete. Já jsem přibral kilo a půl. Jídla plno, k tomu sladké džusy nebo limonády. Výstupy na tobogán a večerní procházky to už nezachrání.
Renault SymbolPoznáte ten zadek? Řeč je o dvou obrázcích u článku. Takhle na první pohled je to jasné. Renault Thalia. Ale zkuste obětovat pohled i druhý. V Turecku neznají Thalii. Jezdí tam buď Clio (na prvním obrázku) nebo Symbol (na druhém).


více..., komentáře (0)

Obyvatelé Česka jsou mírumilovní

Alespoň většinou. Teda snad. Ale vysvětlujte to světu.
První zlatá z olympiády pro českého reprezentanta, tedy reprezentantku - Kateřina Emmons, střelba, vzduchová puška. Druhý den, druhá zlatá medaile - David Kostelecký, střelba, trap, brokovnice. A o kom se mluví jako o naší největší naději na zlato? Barbora Špotáková, oštěp.
A teď vysvětlujte, že se u nás neválčí.


více..., komentáře (0)

Jde především o prevenci

To říkají města, když si pořizují radary na měření rychlosti. A pak jsou kolem nich dohady a soudy. Může soukromá firma měřit rychlost? Může ji měřit městská policie? Kam mají jít pokuty? Hlavně prevence, že? Sníží se rychlost, ubyde nehod, více bezpečí...
A nebo..... V Hradci Králové tento týden odpískali před rokem vypsané výběrové řízení. Právě kvůli dohadům, zda soukromá firma může, nebo nesmí měřit a uchovávat data. Ale mě zaujala jiná věc. V onom výběrovém řízení je sice řeč o bezpečnosti a prevenci, ale taky "Vítězná firma za to v příštích čtyřech letech dostane 700 milionů, na pokutách ale do městské pokladny přiteče odhadem téměř 1,2 miliardy." Pět set milionů za čtyři roky. Tak bych řekl, že prevence je jen krásná zástěrka. Kdyby šlo hlavně o ni, tak se budou budovat jiné systémy - radar, který vám ukazuje rychlost, semafor spojený s radarem (pokud jedete rychle, rozsvítí vám červenou), zpomalovací šikany při vjezdu do města, do obytných částí (ne přiblblé hrboly).... Stejně jako v Německu.


více..., komentáře (0)

Na Babettě do práce

Po deseti letech jsem oprášil svou Babettu 210 (něco povídání). Dvacetiletá babička, ale jezdí. Pravda, v integrální přilbě na ní vypadám legračně, ale přilba musí být a novou se mi kupovat nechtělo. Už měsíc na ní jezdím do práce.
Proč? Těch dvacet kilometrů se dá vydržet, ušetřím čas i peníze oproti autobusu a hlavně nejsem závislý na časech odjezdu. Jen jsem měl problém s trasou. Zvolit trasu po hlavní silnici, kde jezdí jedno auto za druhým? Nebo jet jinudy, kus po silnici druhé třídy, kde je provoz o dost slabší a jen posledních sedm kilometrů po jiné hlavní? Tato trasa by měla být klidnější a je jen o kilometr delší (což je ovšem pět minut :-) ). Vyzkoušel jsem obě a řeknu vám, raději jezdím po rušnější. Ona je totiž taky o něco širší a méně klikatá, takže se mi kolemjedoucí auta lépe vyhnou (sice si celý měsíc říkám, že dnes spočítám, kolik aut mě předjelo, ale ještě k tomu nedošlo).
Jedna zkušenost: Nejhorší jsou zednící. Co to znamená. Překvapivě málo aut (tedy v poměru) mě neobjede dost daleko. Ale pokud se stane, že se mnou kolemjedoucí auto zamává, tak je dost velká pravděpodobnost, řekl bych více než poloviční), že je to auto nějaké stavební firmy.
Každý den taky sleduji předpověď počasí (líbí se mi meteogram na Meteopressu). Ale včera mě totálně zklamala. Podle ní nemělo ani kápnout. Tedy ona vyšla, v částí Plzně, kde meteorologové sídlí, prý nekáplo. Ale já jsem zažil zataženou oblohu, že se v půl čtvrté rozsvítily pouliční lampy, liják a krupobití, že jsem se svlékal doma hned za vchodovými dveřmi a ždímal oblečení ze dveří ven. Vodník Česílko hadr. Dokonce i přilbu zevnitř jsem měl mokrou. To jsem zjistil až dnes ráno. :-)
A ještě jedno upozornění: Když upažím levou ruku a mám předloktí směrem nahoru, neznamená to, že někoho zdravím, ale že dávám znamení o změně směru jídy vpravo. Tak to prostě je v zákoně a Babetta blinkry nemá.


více..., komentáře (0)

Co a jak v Turecku III

Tipy a triky pro dovolenou v Turecku.
Tobogán u bazénu neznamená, že po něm můžete jezdit. Vybírali jsem si hotel s bazénem, tobogánem a skluzavkou. Vše bylo, jen tobogán a skluzavka byly v provozu půl hodiny dopoledne, půl odpoledne. V druhém hotelu to bylo dvakrát hodinu a půl.
Slunečníky nejsou povinné. Na rozdíl od Itálie, kde prakticky nemáte šanci vzít si svůj vlastní slunečník na pláž, něco takového tady neexistuje. Samozřejmě, můžete si pronajmout lehátko se slunečníkem, ale pokud máte své vlastní, nikdo vás vyhánět nebude. Jen musíte oželet, že pouze u těchto placených částí je písek na pláži upravený. Jinak je tam bordel. A mimochodem: oblázky=šutry.
Pořád se troubí. Na silnicích se jezdí zřejmě na klakson. Znamená to brzdím, přidávám, zastavuji, rozjíždím se, odbočuji, odbočuj, kam to lezeš, proč nepřecházíš. Taky už jsem opravil rčení jezdí jako prase na jezdí jako Turek. Půjčení auta nedoporučuji.
Kopr a libeček. První polovinu týdne jsme měli snad v každém jídle (snad i v ovocném salátu) kopr. V polovině týdne jako když utne. Zřejmě nastala sezona libečku, protože ten jej vystřídal.


více..., komentáře (0)

Co a jak v Turecku II

Tipy a triky pro dovolenou v Turecku.
Turecký černý čaj se ředí. Turecký čaj je silný. Silný, silný. Nemáto to nic společného s naším pytlíkovým čajem. Proto se ředí. Půl na půl s horkou vodou a i tak jsem měl pocit, že to není čaj, ale káva. Jenom to jinak vonělo. A jedno upozornění: I v Turecku používají instantní čaj. A docela dobrý, jen není granulovaný jako u nás, ale práškový (něco jako Tang). Pozor, pokud budete chtít přivézt turecký čaj jako dárek domů.
Dávat bakšiš je běžné a očekává se. Tohle asi nemá cenu komentovat. Tip Box najdete všude. Autobus, kterým pojedete z letiště, bude prvním místem a rozhodně ne posledním. Pokud nechcete obětovat nějaké drobné, můžete se naučit "tešekyr ederim", tedy turecky děkuji. Y je temné y (pamatujete, jak Jiří Vimmer učil Karla Černocha maďarsky?). Toto je taky jediná fráze, kterou jsem se načil tak, aby rodilý mluvčí pochopil, co říkám. Vakytlarynyz hajir olsun, což by mělo být dobrý den, už ne.
Dva kilometry ve městě je kousek, funguje městská doprava. Alespoň ve městě Alanya. Jezdí tam "dolmuša", což jsou poloviční autobusy (zhruba pro dvacet lidí), které jezdí sice nepravidelně, ale často a staví na znamení - jak na zastávce, tak mimo ni, nebojte se mávnout. Jízda pro dva stojí liru padesát (nebo euro padesát, viz minulý článek), doporučuji mít drobné, na vracení se moc nehraje. A je jedno, jestli jedete jednu zastávku, nebo na konečnou.
Pokračování příště...


více..., komentáře (0)

Co a jak v Turecku

Tipy a triky pro dovolenou v Turecku.
Pokud máte chuť na něco sladkého, nedávejte si turecký moučník. Možná, že to zní divně, ale je to tak. Turecké moučníky (a ochutnal jsem několik druhů) jsou sice dobré, ale ukrutně přeslazené. Představte si moučník namočený v sirupu. Dost namočený. A teď máte turecký moučník.
Ceny jsou přibližně stejné jako u nás. Jestli za to může levnota (opak drahoty) nebo levné euro, nevím, ale ceny jsou skutečně přibližně stejné jako u nás. Nanuky jsme dokonce kupovali levněji. A nebyly to nějaké noname, ale náš oblíbený Twister.
Dá se nakupovat i na bazaru, ale musíte smlouvat. Je to občas dost drsné, ale je to jen divadlo. Nakonec se dohodnete. První nákup manželka neunesla. Bylo to hodně drsné. "Vy jste se zbláznili, takovou cenu. To je jako bych vám to měl dát zadarmo." A věci létaly zpět do regálů. Trvalo to čtyři dny, než jsme to zkusili znovu. "Dohromady je to dvě stě euro. Že toho máte tolik, dám vám slevu, sto padesát." A teď už jen záleží na tom, jak silné máte nervy. My jsme se dostali na devadesát šest. Podruhé jsme se dostali už pod polovinu první navrhované ceny.
Nekupujte si Endiaron, (prý) nefunguje na turecké bakterie. Jestli jej máte ve svém seznamu věcí, které si chcete vzít na dovolenou, vynechte jej. Jedna z prvních věcí, kterou nám delegátka řekla, bylo to, že Endiaronem nemáme ztrácet čas a máme si za tři eura koupit místní lék, který skutečně zabírá. Nevím, nám se tyto radosti vyhnuly. ;-)
Euro sem, euro tam. Pořád tady píšu o eurech. Samozřejmě, že v Turecku neplatí. V Turecku platí nová turecká lira, zkratka YTL, často pro ni používají znak dolaru. Pokud budete chtít měnit, kurs v červnu byl 1,90 až 1,92 YTL za euro, případně 1,50 YTL za dolar. Ale nemusíte si měnit moc, bežně je přijímáno euro. Vřele doporučuji zeptat se předem, kolik to stojí v eurech, protože různí obchodníci používají různé kurzy. Od 2:1 (aby se to dobře počítalo), přes zmíněné 1,9, 1,5 až k 1:1 (aby se to dobře počítalo :-) ).
Pokračování příště....


více..., komentáře (0)

Napište mi svoje inicály

...a pokud možno přímo na prezentační listinu.
Neplácám hlouposti. Ale to jste ještě nikdy neslyšeli? Neslyšeli jste někoho používat cizí slova, když neví, co znamenají?
Já jsem jednou do prezenční listiny napsal iniciály a strašně se dotyčný divil, proč tam píšu jen jf. Odpověděl jsem mu, že sice jsem křtěný, ale druhé jméno nepoužívám, proto jen jf.
Pro shrnutí: iniciála: počáteční písmeno textu; nacionále, nacionálie: osobní údaje (nacionálie je mn.č.); prezence: přítomnost, účast; prezentace: představení se, předložení něčeho, podání, návrh.


více..., komentáře (0)

Komu nevoní natáčení?

natáčení filmuVe středu se u nás v ulici objevily dopravní značky - v pátek zákaz zastavení, neplatí pro film. To jsem si pomyslel, že už je zase nějaký filmový festival. Dnes ráno mi to došlo. To jsem totiž na vyhrazeném místě viděl vozidla cateringu. Aha, nikoliv promítání, ale natáčení.
Celý den jsem otevřeným oknem čichal jídlo. A pak že natáčení nevoní.


více..., komentáře (0)

Poslední komentáře

  • Proč pořád kontrolovat?:
    "Tak to máme stejný pocit. Mně se chce pokaždé strašně smát, když to ti průvodčí ... "
  • To je oborové omezení:
    "Kdyby tam byl, došlo by mi to dřív :-)"
  • To je oborové omezení:
    "A to tam moh mit este doctora :-) : https://ae01.alicdn.com/kf/HTB1M3M.oiFTMKJjS ... "
  • Nejčtenější zápisky

    To je oborové omezení
    (31. 10. 2017, 201x)
    V čem jezdíte vy?
    (19. 09. 2017, 166x)
    Kdy se zastaví?
    (03. 10. 2017, 156x)
    Není až tak chytrá
    (25. 09. 2017, 141x)

    Vyhledávání


    Deníček byl vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS