Deníček ze Stoda

Rodina, práce, volný čas, internet, nebo prostě jen tak

Počet zobrazených článků: 15 (z celkem 21 nalezených)

Když méně je lepší než víc

Taneční pár, tanec Kolem tancování se motám už víc než čtvrtstoletí a přináším vám další ze "zlatých pravidel tancování".
Je hezké, že umíte hodně figur do jednotlivých tanců. Ale umíte je skutečně tancovat? Nebo jen znáte jejich kroky? Když už používáte při tanci zdvihy a snížení, používáte je skutečně tam. kde mají být?
Nebylo by lepší tančit jen to, co skutečně umíte? A další natrénovat, než s tím vyjdete na veřejnost?


více..., komentáře (0)

Je to do tří, nebo do čtyř?

Taneční pár, tanec Kolem tancování se motám už víc než čtvrtstoletí a přináším vám další ze "zlatých pravidel tancování".
Už jsem psal, co tancovat na dechovku, už jsem psal, co tancovat, když je hudba do čtyř. Ale co máte tancovat, když nepoznáte, jestli to je do čtyř?
Pak je lepší si jít sednout.
Někdo si myslí, že hlavní je radost z tance. Možná pro vás. Nic mi nekazí radost z tance víc, než když někdo tancuje na waltzovou hudbu kroky krok ťuk, krok ťuk. Lepší je počkat, až bude hrát něco s jasnějším rytmem a budeme si to užívat všichni.


více..., komentáře (0)

Je to do čtyř, co mám tancovat?

Mám pro vás další radu z řady, kterou nazýváme "zlatá pravidla tancování".
Je hudba čtyřčtvrťová, dopočítáte se v ní do čtyř? V tom případě použijte kroky slowfoxu. Jsou univerzální, můžete je tancovat na pomalou i na rychlou hudbu.


více..., komentáře (0)

Co tancovat na dechovku?

Kolem tancování, ať už soutěžního nebo kolem jeho výuky, se motám už víc než čtvrtstoletí, tak vám snad už můžu prozradit pár rad, fíglů, nebo, jak my říkáme v tanečních, zlatých pravidel tancování.
Hraje dechovka a nejste si jisti, jestli je to polka, nebo valčík? Chce se vám houpat? Pak tancujte valčík. Jestli je vám spíš do skoku, napasujte na melodii kroky polky.


více..., komentáře (0)

Jít do tanečních v pytli?

Ale proč ne. A vůbec nechci komentovat róby dam. Mám na mysli skutečně pytel, ve kterém ještě nedávno mohlo být zrní. Nebo brambory, jako v mém případě.
Jak se to může stát? Pojďte do tanečního kurzu, kde vyučujeme my. První prodloužená má totiž vždy nějaké téma. A letos jsou tématem slavné historické osobnosti. Samozřejmě, můžete jít za Karla IV. Pak ale zřejmě budete muset mít na hlavě korunu. Nebo za TGM. Ale to by chtělo bradku. Nebo jděte ze Přemysla Oráče. A ten klidně může být oblečen v pytli ;-)
Pokud tey chcete vidět tanečního mistra v pytli, můžete se jít podívat dnes večer do Holýšova, nebo 22. dubna do Horšovského Týna.
Fotila Martina Sihelská na podzim ve Stříbře, na fotce nejsem já, ale pytel mám stejně hezký.


více..., komentáře (0)

Já nemůžu, honím prase

Včera byla čtvrtá první prodloužená v této sezóně. Poslední. Tématem na nich bylo Slavné české historické osobnosti a já byl za Bivoje, věta v titulku byla mojí první větou při příchodu do sálu. A vlastně předposlední.
Teď můžu pytel, pardon slavnostní šat, schovat, budu ho potřebovat zase na jaře.


více..., komentáře (0)

Jak jste si to představovali?

Pracoviště zvukaře Minuta a půl práce, minuta odpočinku. Během této odpočinkové minuty je třeba domluvit se s kolegy, co se bude dít za chvíli a taky si připravit práci na další minutu a půl. To celé opakovat od devíti do sedmnácti hodin, s deseti minutovou přestávkou po dvou hodinách a třiceti minutovou po hodinách pěti. To není popis nějakého mučení, ani práce na pásu. To je prosím zábava. Práce zvukaře na taneční soutěži. Úplně přesně řečeno moje na soutěži v Klatovech.

více..., komentáře (0)

Tu si pamatujete

Měl jsem zajímavý telefonický rozhovor. Během něj jsem taky slyšel "vysoká blondýna, dlouhé vlasy, chodila do tanečních na podzim, tu si pamatujete."
Aby bylo jasno: mám špatnou vizuální paměť, rozhodně si víc pamatuji to, co slyším, než to, co vidím. Navíc k nám letos do tanečních chodí kolem tří set lidí, a to je jde o slabší rok. Pár z nich sice chodí opakovaně, třeba do "normálních" kurzů a pak ještě do tanečních pro pokročilé, ale stejně za těch dvacet let už to dohromady dá trochu větší vesnici. Abych si z toho někoho pamatoval, musí něčím zaujmout. Ať kladně, nebo záporně. Sorry, ale na blondýnu si nevzpomínám.


více..., komentáře (0)

Jak se vypořádat s autorskými právy?

Stručný úvod: Prodloužená tanečních, udělal jsem pár fotek, dal je na svůj web, několik ukázkových pak na Facebook do skupiny s tím, kde jsou další.
Co se stalo pak? Plno lidí se podívalo na moje stránky, další na Facebook, fotky na FB byly "líbí se mi" i označeny osoby. A pak mi přišlo pár oznámení, že byly označeny osoby i na jiných fotkách. Podíval jsem se a zjistil, že na mých fotkách, ale nikoliv mnou nahraných. Prostě někdo vzal fotky a nahrál si je na profil. Popravdě řečeno, fotografie nejsou nic extra, spíš nic, o ty nejde, ale někdo by mladým mohl říct, že se to nedělá. A tak jsem sedl a napsal jim.
Že na FB nahráli fotky, ke kterým nemají práva (přestože zatrhli, že mají), že měli odkazat na fejsbůkovou skupinu, nebo na moje stránky, nebo se zeptat, jestli je zkopírovat smí, a nebo aspoň napsat, odkud je stáhli. A čekal jsem. A dočkal jsem se různých reakcí.
Jeden profil se stal viditelným jen pro přátele, z jednoho beze slova zmizely a pak padaly argumenty "je to jen jedna fotka", "nejsou to vaše fotky", "nejsem sám / sama, mají je tam všichni", "přece se nebudete dohadovat s patnáctiletou holkou", "to můžu, jsou z internetu", "tomu a tomu jste nenapsal", "to je na HOVNO, když je nemůžu kopírovat" (omlouvám se, to je citát :-) ). Snažil jsem se jim vysvětlit, že skutečně nemohou. Jedna slečna odpověděla, že než aby napsala, od koho fotka je, že ji raději smaže. Nesmazala. Druhá rovnou napsala (ta s tou stolicí), že s tím dělat nic nebude. I přes varování, že budu kontaktovat FB. Obě jsem prásknul a fotky na profilu nemají. Smazány administrátory.
Možná je vám divné, že mi vykali. Oni mě totiž z těch tanečních znají, pracuji tam. ;-) A poučení pro příště?


více..., komentáře (3)

Co se může stát na taneční soutěži

Mám za sebou další taneční soutěž, Cena města Stod se jmenovala a já opět seděl za mixpultem. Tak co se přihodilo letos?
Příhoda první: Telefonát "Dobrý den, my jedeme na soutěž, ale na začátku města nás zastavila Policie, dala dýchnout řidiči a on nadýchal. Tak my teď jdeme pěšky. Zaregistrujte nás, první soutěž už nestihneme, ale druhou ano a chceme tancovat." Stihli i první.
Příhoda druhá: Soutěž dětí. "Na parketu máme pár se startovním číslem jedna. Aha, nemáme. Je tu pár číslo jedna?" Z obecenstva se ozval klučičí hlas: "Ano". "A budete soutěžit?" A z obecenstva klučičím hlasem "ano", holčičím hlasem "ne". Hádejte jak to dopadlo. "Tak budete, nebo nebudete?" A na to se ozvala už jen holčička "Nebudeme." A bylo vymalováno.
A do třetice. Mám připravený playlist. CD Ballroom 1, waltz skladba číslo jedna, tango číslo čtyři, valčík sedmička, slowfox dvanáct a quickstep šestnáct. A když dojdeme k poslednímu tanci, zjistím, že na disku šestnáctka vůbec není. Disk končí patnáctkou. Ono totiž v obalu bylo CD Ballroom 2. Polil mě studený pot a já byl rád, že alespoň tance odpovídaly tomu, co se mělo hrát.


více..., komentáře (0)

Šaty bez ramínek? Raději ne

Slečny, buď si pořiďte prsa, nebo ramínka, aby vám šaty bez ramínek nepadaly.
Včera jsme měli taneční a jak se tak stává, tančí se tance nejen pomalé, ale i rychlejší ba i rychlé. A pokud si slečna musí po každém druhém kroku povytáhnout šaty, které sklouzly, není asi něco v pořádku.


více..., komentáře (0)

Nešlo by zahrát něco...

Včera jsme měli první prodlouženou v tanečních v Tachově. Letos je první prodloužená na téma šedesátá léta minulého století, v Tachově tomu nebylo jinak. Oblečeme se do kostýmů, které šedesátá připomínají a já se snažím vybírat písničky z té doby. Alespoň po "povinnou" část, ve volné zábavě už to tak úplně nedodržuji. A taky se mi to včera vrátilo. Přišla jedna slečna a jestli by se prý nedaly skladby držet v těch šedesátých letech. Ale já se zachoval velmi asertivně a neřekl jí to, co v černých baronech odpověděl vojín na "s vrahy já netančím." A řekl bych, že jsem měl důvodů dost a dost. V tu dobu totiž dohrávala první písnička, která nebyla ze šedesátých, ale až z roku 1990. První po dvou a půl hodinách.

více..., komentáře (0)

Jdeme na taneční. Posedět.

Na téma já a taneční jsem toho psal už dost. A přece pořád ještě nechápu, proč lidi chodí na prodlouženou tanečních, když nechtějí tancovat. Dobře, beru, že v "povinné" části, kde děti (proč děti, klidně napiš mládež) předvádějí, co se doteď naučily, by to vypadlo divně, kdyby si šel zatancovat i dědeček. Ale v okamžiku, kdy začne volná zábava, není důvod zůstat sedět. Buď jdu tancovat, nebo jdu domů, ne?
Mám dva důvody: Nelíbí se mi, co nebo jak hrají. Dobře, netančím, ale po půl hodině se to těžko změní, tak šup šup, jdu pryč. V tom randálu se stejně těžko konverzuje.
Nebo: Přece se náš mladý / naše mladá musí dostat domů. Ano, to je důvod. Ale proč sedí u stolu s vámi a netancuje alespoň on / ona?


více..., komentáře (0)

Jak se ti to líbilo?

Taneční soutěž z pohledu zvukaře Pravidelní čtenáři (oba, nebo je vás víc? :-) ) ví, že se motám kolem tancování. Tedy ne že bych tancoval, ale starám se o muziku a zvuk. Nejen v kurzech tance, ale taky na tanečních soutěžích. A občas po soutěži dostanu otázku "Jak se ti to líbilo?"
Uznávám, že tam co na koukání, tedy mám na mysli krásné šaty a krásné tancování. Ale z toho já moc nemám. Každý tanec trvá minutu a půl a já musím sledovat čas (páry by se vztekaly, kdyby musely tancovat déle), musím vybrat a připravit, jakou skladbu budu hrát jako příští, občas se taky musím napít a navíc jsou diváci na druhé straně sálu, než já a je celkem logické, že se tančí pro diváky. Já tedy mám podobný výhled, jako je na fotce. Navíc po pěti, šesti hodinách tancování, kdy přijde řada na ty nejlepší jsem už poněkud otupělý. Bohužel.


více..., komentáře (0)

Skončil jsem s tancováním

Tedy pro letošek :-)
Včera jsme měli závěrečnou tanečního kurzu pro dospělé, poslední letošní akce. Mám před sebou malé prázdniny a za měsíc začínáme nanovo.


více..., komentáře (0)

Deníček byl vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS