Deníček ze Stoda

Rodina, práce, volný čas, internet, nebo prostě jen tak

Běhání je radost, jen....

Medaile V sobotu jsme byli běhat. Na závodech.
Nejsme zrovna atletická rodina. Chodit pěšky, jezdit na kole, občas nějaké míčové sporty. Ale atletika ne. Maximálně děti ve škole, což znamená, že už minimálně tři týdny nic.
V sobotu se ale běžela Stodská osmička, přespolní běh na osm kilometrů. Ne, toho jsme se nezúčastnili, nejsme blázni, viz výše. Ale součástí byla taky rodinná štafeta na 3 x 200 metrů. Přesvědčil jsem děti, že tu bychom dát mohli. A cílem bylo nebýt poslední.
U prezence pět minut před koncem jsme byli třetí štafeta. "Když budeme na bedně, můžeme být i poslední." Když se ale na start postavilo štafet pět, opět začal platit minulý cíl. S nejvyšším věkovým průmerem všechno dopadlo na očekávání. Byli jsme na bedně. Dokonce úplně nahoře.
A děti se už ptaly, jestli příští rok poběžíme zase. A já dnes už zase můžu chodit.




[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Přečteno 334x | Komentáře (0) - přidat | Vytisknout článek

Sdílet na Facebook     Sdílet na Google +

Poslední komentáře

  • Proč pořád kontrolovat?:
    "Tak to máme stejný pocit. Mně se chce pokaždé strašně smát, když to ti průvodčí ... "
  • To je oborové omezení:
    "Kdyby tam byl, došlo by mi to dřív :-)"
  • To je oborové omezení:
    "A to tam moh mit este doctora :-) : https://ae01.alicdn.com/kf/HTB1M3M.oiFTMKJjS ... "
  • Nejčtenější zápisky

    To je oborové omezení
    (31. 10. 2017, 248x)
    V čem jezdíte vy?
    (19. 09. 2017, 207x)
    Kdy se zastaví?
    (03. 10. 2017, 204x)
    Není až tak chytrá
    (25. 09. 2017, 170x)

    Vyhledávání


    Deníček byl vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS