Deníček ze Stoda

Rodina, práce, volný čas, internet, nebo prostě jen tak

Běhání je radost, jen....

Medaile V sobotu jsme byli běhat. Na závodech.
Nejsme zrovna atletická rodina. Chodit pěšky, jezdit na kole, občas nějaké míčové sporty. Ale atletika ne. Maximálně děti ve škole, což znamená, že už minimálně tři týdny nic.
V sobotu se ale běžela Stodská osmička, přespolní běh na osm kilometrů. Ne, toho jsme se nezúčastnili, nejsme blázni, viz výše. Ale součástí byla taky rodinná štafeta na 3 x 200 metrů. Přesvědčil jsem děti, že tu bychom dát mohli. A cílem bylo nebýt poslední.
U prezence pět minut před koncem jsme byli třetí štafeta. "Když budeme na bedně, můžeme být i poslední." Když se ale na start postavilo štafet pět, opět začal platit minulý cíl. S nejvyšším věkovým průmerem všechno dopadlo na očekávání. Byli jsme na bedně. Dokonce úplně nahoře.
A děti se už ptaly, jestli příští rok poběžíme zase. A já dnes už zase můžu chodit.




[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Přečteno 1111x | Komentáře (0) - přidat | Vytisknout článek

Sdílet na Facebook     Sdílet na Twitter

Poslední komentáře

  • Jak zadám kód rádia ve Fordu?:
    "Díky moc, usetřil jste mi cestu do servisu. Jasně, stručně, srozumitelně…. ... "
  • Přestal vám fungovat klíč s DO?:
    "Fakt to funguje, Ford Fusion vyrobený v roce 2011..."
  • Jedna nerovná se jedna:
    "Tak tohle jsem si musel přečíst dvakrát, než mi to došlo. Ale pak jsem se smál m ... "
  • Nejčtenější zápisky

    Děkuji je zakázané slovo?
    (29. 10. 2019, 296x)
    Vystřelili byste?
    (31. 10. 2019, 281x)

    Vyhledávání


    Deníček byl vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS