Deníček ze Stoda

Rodina, práce, volný čas, internet, nebo prostě jen tak

Kde končí reprodukce a začíná prznění?

Včera jsem byl na jedné akci. Dost veselé akci. Zvlášť pro některé. Ale to tu rozebírat nemíním.
K tanci a poslechu (nemám rád tuto frázi, ale tady to platila do slova a do písmene) tam hrála skupina Maruščiny jahody. Ve složení akustická kytara, elektrická kytara, basová kytara a bicí hrály jeden český hit za druhým. Líbilo se mi to. Ale...
Ale u některých písniček jsem zůstával stát s otevřenými ústy a přemýšlel, jestli by je neměl autor žalovat. Harmonika na začátku Dej mi víc své lásky zahraná na kytaru, rokenrol bez piana, závěr Na kolena bez saxofonu... Ale dejme tomu, to se dá ještě přežít. Ale co skutečně hrozně moc vadí je nedodržování textů. Dobře, zpívaná první sloka dvakrát, to se stane. Člověk se splete, zapomene. Ale "chomáček vlasů" a "Elvis Preclík," to už je moc.




[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Přečteno 1896x | Komentáře (0) - přidat | Vytisknout článek

Sdílet na Facebook     Sdílet na Twitter

Nejčtenější zápisky

A kam vyrazíme dnes?
(16. 04. 2020, 570x)
Stouni se doma nenudí
(27. 04. 2020, 519x)
Doma jen neležím
(14. 04. 2020, 419x)

Vyhledávání


Deníček byl vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS