Deníček ze Stoda

Jde o každý haléř?

Že ceny v obchodech končí devítkou, na to už jsem si zvykl. Můj syn pořád vidí, že to stojí čtyři sta a nikoliv stovek pět. I cena končící "a devadesát haléřů je normální." Když jedu v Německu kolem benzínové pumpy, či čerpací stanice, chcete-li, zaujmou mě tam ceny 1,247. A včera jsem se dočkal i u nás. Jel jsem v Domažlicích Masarykovou ulicí kolem benzínky Shell (tohle nemá být reklama, ale kdybyste to chtěli vidět na vlastní oči) a tam na totemu byly ceny 35,89 a 34,89. Nevěřil jsem vlastním očím. :-)

více..., komentáře (0)

Mají to spočítané?

České dráhy půjčily vagóny na Slovensko, kde jich mají nedostatek. Někdo by mohl zatleskat. Dráhy prodělávají, tímhle dostanou alespoň pár korun.
Mě osobně se to nelíbí. Já totiž vlakem jezdím z práce. A zřejmě jeden z vagónů, které teď jezdí po Slovensku, drahám schází v Plzni, protože náš vlak je právě o ten jeden vůz kratší. A stalo se to, co jsem už delší dobu neviděl: lidi si nemají kam sednout a stojí. V pátek bych to bral, přece jen jezdí víc lidí, ale v pondělí, v úterý, ve středu?
Snad je to dobře spočítané a pronájem vydělá víc, než cestující jedoucí autobusem místo vlakem.

více..., komentáře (0)

Jak se mě zbavíte?

Vešel jsem do krámu, došel k nápojům, vzal jednu lahev a šel ke kase. Rychlá akce na patnáct sekund. Zhruba.
A když takhle lovím peníze v peněžence, povídá pokladní kolegyni: "Zase jeden bez košíku." Nejdřív jsem chtěl být vtipný a říct, že nejsem pes. Pak sprostý a vynadat jí, že s košíkem bych se babral déle, než mi trval celý nákup. Nakonec vyhrála asertivní varianta a zeptal jsem se, jestli je to nějak zdraví škodlivé nakupovat bez košíku. Že to snad má být pomoc pro nakupujícího, aby se nemusel tahat se všemi těmi věcmi z velkého nákupu.
Na to jsem se dozvěděl, že když jdu bez košíku, že snadno můžu věci dávat rovnou do tašky a že to, co lidi ukradnou, musí zaplatit a že když jsem tak chytrý, můžu si tam stoupnout a hlídat s nimi.
Ano chápu je. To jsem jim taky řekl. A že jim děkuji za to, jak mi to vysvětlily a taky jsem slíbil, že u nich už nikdy bez košíku nakupovat nebudu. Už u nich totiž nakupovat nikdy nebudu. Když už mě považují za zloděje, mohly by to říct jinak, abych se neurazil. Vždyť to znáte. Zkuste říct "zamyslím se nad tím" místo "jsi se zbláznil, ne?"

více..., komentáře (0)

Míra už nepřijde

To se tak prostě stává. Kolega jeden odešel z práce a druhý den už nepřišel. Žádná nehoda, jen jedna prasklá cévka. Sportovec, nastupovali jsme do firmy spolu, byl o dva roky mladší.
To pak začnete přemýšlet, co by kdyby. Dostanou se k penězům na účtě? Kdepak máme smlouvy na stavební spoření, kde jsou pojistky? Budeme muset udělat inventuru.

více..., komentáře (0)

Copak ta značka asi znamená?

Pokud před nájezdem na dálnici, silnici nebo kruhový objezd uvidíte podobnou značku (jmenuje se Uspořádání jízdních pruhů), znamená to, že pravý pruh na silnici, po které jedete, na nové silnici pokračuje dál jako průběžný. To nelze říct o pruhu levém, v něm musíte dát přednost vozidlům jedoucím po silnici, na kterou se připojujete.
Když tedy v pravém pruhu dávat přednost nemusíte, už sakra nezastavujte a nečekejte, až se kruhový objezd vyprázdní.
Prohlédněte si podrobnější nákresy.

více..., komentáře (0)

Já se tak těšil do práce

Máme pondělí a kolegové v práci si mysleli, že dělám nejapné vtipy, když jsem po ránu prohlásil, že jsem se těšil do práce.
No jo, ale když já se v pátek vrátil z práce, abych v šest šel do tanečních a vrátil se o půlnoci. Prodloužená na téma hippies. V sobotu jsem vstal a zjisitil, že na mě přišla rýmička a že asi umřu. Vždyť je to těžká choroba. Místo toho jsem v poledne vyrazil do tanečních a vrátil se opět o půlnoci. Teda byly to dvoje taneční, stihli jsme se přesunout ze Staňkova do Tachova.
V neděli pořád ještě rýmička, ale taky závody do vrchu na kolech. A dcera taaak chtěla jet. A někdo musí jet s ní. Vyhrál jsem já, nechtělo se mi žehlit. Teda manželce taky ne, ale mně víc, než jí. V názvu akce bylo "závody", já už po sto metrech jasně věděl,že to se mnou jde z kopce, ale snažil jsem se pohybovat se směrem k cíli, nahoru. Šťastně jsem tam dorazil a splnil si svůj cíl: nemít čas horší, než dvojnásobek vítěze. A když se to tak vezme, dcera na bedně, já v elitní desítce, to by šlo, ne? Sice na to existuje i druhý pohled, ale ten až jindy, mně stačí tenhle.
Divíte se, že jsem se těšil do práce?
PS: Cestou ze závodů dcera píchla zadní kolo a tak jsme tři kilometry tlačili.

více..., komentáře (1)

Když se chce...

Tento týden nás v práci dostihly dvě odstávky - elektřiny i tepla. V úterý v osm přestal jít proud. Chvilku jsme prohledávali jističe a nakonec volali na poruchovou linku ČEZ. "Ale to je plánovaná odstávka, informace byly na obvyklých místech." Co jsou to obvyklá místa, jsme se už nedozvěděli.
A ještě v úterý jsme měli na vchodových dveřích nalepenou cedulku, kterou si můžete prohlédnout na obrázku. "Bohužel nebudete mít teplo, musíme to spravit."
Proč Plzeňské služby nám mohou dát lístek a ČEZ ne? Proč to u někoho jde a u někoho ne? Asi se musí chtít. Vylepit jednu ceduli někde na rohu ulice fakt nestačí, milý ČEZe. Nešlo by posílat info mailem, nebo třeba mít odstávky na webu? Pokud tam jsou, nenašel jsem je.
Na druhou stranu, když už mi nešel počítač, měl jsem dvě hodiny na úklid kanceláře. Potřebovala to.

více..., komentáře (1)

index | 316-322 | předchozí | následující | Celkem 1086 článků