Deníček ze Stoda

Jedna skupina to dělá schválně. Některý matky mi třeba klidně nacpou svý malý děti na chodníku přímo pod nohy. Nízké sebevědomí a komplexy méněcennosti si tito lidé kompenzují tím, že od ostatních vyžadují úctu, slušnost, že jim uhnou, ustoupí, že oni na to mají nárok a očekávají od jiných takové chování automaticky... Tím se ovšem mindráků nikdy nezbaví, člověk takovým chováním duševně neroste, spíš naopak, chová se jako nabubřelá splašená lůza hnaná nízkými pudy. V tom je jádro pudla: zakomplexovaný národ s nízkým sebevědomím a naštvaností ke všem ostatním (není to moje vina, můžeš za to ty, tak uhni, já jsem víc...) Ve světě jsem takové chování nezaznamenal... když tak jen vyjímečně, ale u nás je to na denním pořádku... uhněte nebo vás smetu.
Druhá skupina nevychovaných strkačů neustále zírá do mobilů a proto se na veřejném prostoru klícá jak se jí zlíbí - to je bohužel těžká forma závislosti a otupělosti, kterou se pokoušejí léčit odborníci. Všechny tyto charakteristické znaky jso