Deníček ze Stoda

Kde končí reprodukce a začíná prznění?

• Deníček /
• Jen tak /
• trvalý odkaz
• 15. 11. 2008

Včera jsem byl na jedné akci. Dost veselé akci. Zvlášť pro některé. Ale to tu rozebírat nemíním.
K tanci a poslechu (nemám rád tuto frázi, ale tady to platila do slova a do písmene) tam hrála skupina Maruščiny jahody. Ve složení akustická kytara, elektrická kytara, basová kytara a bicí hrály jeden český hit za druhým. Líbilo se mi to. Ale...
Ale u některých písniček jsem zůstával stát s otevřenými ústy a přemýšlel, jestli by je neměl autor žalovat. Harmonika na začátku Dej mi víc své lásky zahraná na kytaru, rokenrol bez piana, závěr Na kolena bez saxofonu... Ale dejme tomu, to se dá ještě přežít. Ale co skutečně hrozně moc vadí je nedodržování textů. Dobře, zpívaná první sloka dvakrát, to se stane. Člověk se splete, zapomene. Ale "chomáček vlasů" a "Elvis Preclík," to už je moc.




Přečteno 3654x | Komentáře (0) - přidat |