Jak se mě zbavíte?
Vešel jsem do krámu, došel k nápojům, vzal jednu lahev a šel ke kase. Rychlá akce na patnáct sekund. Zhruba.
A když takhle lovím peníze v peněžence, povídá pokladní kolegyni: "Zase jeden bez košíku." Nejdřív jsem chtěl být vtipný a říct, že nejsem pes. Pak sprostý a vynadat jí, že s košíkem bych se babral déle, než mi trval celý nákup. Nakonec vyhrála asertivní varianta a zeptal jsem se, jestli je to nějak zdraví škodlivé nakupovat bez košíku. Že to snad má být pomoc pro nakupujícího, aby se nemusel tahat se všemi těmi věcmi z velkého nákupu.
Na to jsem se dozvěděl, že když jdu bez košíku, že snadno můžu věci dávat rovnou do tašky a že to, co lidi ukradnou, musí zaplatit a že když jsem tak chytrý, můžu si tam stoupnout a hlídat s nimi.
Ano chápu je. To jsem jim taky řekl. A že jim děkuji za to, jak mi to vysvětlily a taky jsem slíbil, že u nich už nikdy bez košíku nakupovat nebudu. Už u nich totiž nakupovat nikdy nebudu. Když už mě považují za zloděje, mohly by to říct jinak, abych se neurazil. Vždyť to znáte. Zkuste říct "zamyslím se nad tím" místo "jsi se zbláznil, ne?"
Přečteno 5052x |
Komentáře (0) -
přidat |