Jo když chvátá, ať chvátá
Asi musel hrozně chvátat.
Když mě předjížděl na čtyřproudovce a jel víc, než povolených 90, bylo mi to celkem jedno. Bylo to bezpečné, proč ne. Když další tři auta přede mnou předjel na její konci, kde je rychlost omezená, už jsem si myslel něco horšího. Ale když jsme zastavili na semaforech, protože před námi se jezdilo kyvadlově a on chtěl stojící auta objet, to už jsem mu nadával docela nahlas.
Po třiceti kilometrech byl o čtyři auta přede mnou, zhruba o dvacet vteřin. A to se těch pár ne příliš bezpečných předjíždění, která předvedl, docela vyplatí.
Přečteno 3856x |
Komentáře (0) -
přidat |