Deníček ze Stoda

Jezdime poslepu

• Deníček /
• Jen tak /
• trvalý odkaz
• 31. 03. 2016

Včera jsem zase jezdil. Za tmy tam, za tmy zpět. Ráno jsem dojížděl něco velkého. Hodně velkého. Tahač, podvalník, oranžová blikající světla. A k tomu doprovodná dodávka vzadu se čtyřmi výstražnými oranžovými světly. Na dálnic to bylo vidět pěkně z dálky. Zblízka už ne. To jsem už viděl oranžově všechno, ani vám neřeknu, co že bylo na tom podvalníku. Bagr, válec, nevím. Možná by bylo dobré, kdyby se dalo v noci jezdit s polovičním množstvím světel.
Jet po dálnici sto třicet za tmy znamená jet vlastně skoro poslepu. Tam neplatí známé "jet tak rychle, abych byl schopen bepečně zastavit". A to mě předjelo auto, které jelo ještě o dost rychleji. Spíš jsem měl pocit, že mě předletělo ;-) Řidič už musel jet úplně poslepu. No jo, ale za dvacet kilometrů jsem ho dojel. Stálo na odpočívadle a před ním policejní auto s majáky a blikajícím nápisem STOP. Kdo by taky čekal, že se v půl desáté večer bude měřit rychlost, že?




Přečteno 3267x | Komentáře (0) - přidat |