Deníček ze Stoda

Jednoduše. Přemluvte někoho od novin, ať napíše článek a použije v něm spojení "ikonické něco".
My jsme takhle měli "ikonickou chaloupku na kuří nožce". Ona teda nebyla ani ikonická, ani na kuří nožce, ale nějak to spojení zalíbilo.
Stála na bývalém mostním pilíři uprostřed řeky skoro třicet let. V podstatě černá stavba na cizím pozemku. Ale tenkrát se to tak zřejmě nebralo Jenže minimálně posledních deset let jsem neviděl, že by v ní někdo byl. Ono se tam taky nedalo dostat, jediný přístpu byl po laně ze stromu na břehu. A to lano už nebylo. Takže chaloupka chátrala až jednou.... Až jednou, za času covidu, kdy se všichni nudili o ní někdo napsal do novin. A pak už to přetiskovali dál a dál. Ale to ještě pořád nebyla ikonická.
Pak vedení obce přišlo s myšlenkou, že pilíř využije a na místě bývalého mostu odstřeleného v padesátých letech minulého století postaví lávku, po které povede cyklostezka. Chaloupka při tom samozřejmě bude stržena. To už se blíží ikonizace. :-)
Ikonickou se stala v okamžiku, kdy se o ní a jejím plánovaném osudu dozvěděli filmaři. Ti spojili užitečné s užitečným. Kůlnu (už dávno to nebyla chakoupka, ale rozpadající se kůlna) zapálili při natáčení filmu Citlivý člověk.
Chaloupka je tedy ikonická a existuje už jen ve vzpomínkách. A vidět ji bude moci ve filmu. :-)