Mastodon

Deníček ze Stoda

Rodina, práce, volný čas, internet, nebo prostě jen tak

Jezdime poslepu

Auto Včera jsem zase jezdil. Za tmy tam, za tmy zpět. Ráno jsem dojížděl něco velkého. Hodně velkého. Tahač, podvalník, oranžová blikající světla. A k tomu doprovodná dodávka vzadu se čtyřmi výstražnými oranžovými světly. Na dálnic to bylo vidět pěkně z dálky. Zblízka už ne. To jsem už viděl oranžově všechno, ani vám neřeknu, co že bylo na tom podvalníku. Bagr, válec, nevím. Možná by bylo dobré, kdyby se dalo v noci jezdit s polovičním množstvím světel.
Jet po dálnici sto třicet za tmy znamená jet vlastně skoro poslepu. Tam neplatí známé "jet tak rychle, abych byl schopen bepečně zastavit". A to mě předjelo auto, které jelo ještě o dost rychleji. Spíš jsem měl pocit, že mě předletělo ;-) Řidič už musel jet úplně poslepu. No jo, ale za dvacet kilometrů jsem ho dojel. Stálo na odpočívadle a před ním policejní auto s majáky a blikajícím nápisem STOP. Kdo by taky čekal, že se v půl desáté večer bude měřit rychlost, že?




[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Přečteno 3274x | Komentáře (0) - přidat | Vytisknout článek

Sdílet na Facebook     Sdílet na Twitter

Nejčtenější zápisky

Neexistuji vhodna data!

Vyhledávání


Deníček byl vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS