S dcerou na bigbítu
O víkendu se v Plzni slaví svoboda, my jsme se byli taky podívat.
Ráno jsem s dětmi vyrazil na obhlídku konvoje amerických aut. Syn se dokonce do jednoho posadil, dostal na hlavu přilbu, stihl jsem ho dvakrát vyfotit a pak rychle vytáhnout, moc nadšený z toho nebyl. No, nebyl nadšený vůbec, stihl jsem ho vytáhnout v pravý čas, pak už bylo slyšet jen uáááááá. :-) Kromě aut jsme stihli i dobře zmoknout.
Naštěstí si to počasí rozmyslelo a do večera pršet přestalo. Právě včas. Od osmi na náměstí hrál Olympic a u toho jsem přece nemohl chybět. Syna jsme pohodili k babičce, s manželkou a dcerou jsme šli na bigbít. Dcera byla na svém prvním bigbítu - v pěti letech. S Olympikem vyrůstá, místo ukolébavek jsem jí zpíval jejich písničky a manželka si už taky zvykla. A i přes dvě přeháňky jsme si to užili. Jenom jsem obdivoval Petra Jandu. Diváci v zimních bundách a on na jevišti jen v tričku.
A k tomu dvě dceřiny hlášky: "Tati a proč si pořád zpíváš, když ty písničky neznáš? Nebo znáš?" A druhá, ještě lepší: "Ne ne, tohle není auto, to přece nemůže jezdit." Takhle komentovala Trabant :-) Doufám, že tu není žádný příznivec této značky.
Přečteno 4466x |
Komentáře (0) -
přidat |