Znám jenom dva lidi
Že se motám kolem tancování pravidelní čtenáři už ví. V sobotu jsem byl coby náhradník povolán do Staňkova. No co, volná sobota v tahu. "Ve Staňkově znám jenom dva lidi, nikdo známý tam nebude." První hodinu to tak vypadlo. O přestávce se to změnilo.
Blížil se ke mě známý obličej. A hele, jeden - teda jedna - z nich je tady. "Co tady děláš?" A prokecali jsme přestávku. Má v tanečních syna. A Milan, to je ten druhý známý, taky. No jo, ale jak se jmenuje? Vzpomněl jsem si na příjmení za svobodna i vdana, na adresu za svobodna i vdana, na jméno sestry, ale na její? Ne. Prokecali jsme druhou přestávku a jméno pořád nic. Zeptat se mi bylo trapné, to bych dostal vynadáno. Vždyť jsme si byli tak blízcí. Do slova a do písmene. Tancovali jsme spolu na tanečním maratonu, to je deset hodin v kuse tělo na tělo. ;-)
Až po dvou hodinách se mi rozsvítilo. Promiň, Martino.
Přečteno 4043x |
Komentáře (0) -
přidat |