Deníček ze Stoda

Znám jenom dva lidi

Že se motám kolem tancování pravidelní čtenáři už ví. V sobotu jsem byl coby náhradník povolán do Staňkova. No co, volná sobota v tahu. "Ve Staňkově znám jenom dva lidi, nikdo známý tam nebude." První hodinu to tak vypadlo. O přestávce se to změnilo.
Blížil se ke mě známý obličej. A hele, jeden - teda jedna - z nich je tady. "Co tady děláš?" A prokecali jsme přestávku. Má v tanečních syna. A Milan, to je ten druhý známý, taky. No jo, ale jak se jmenuje? Vzpomněl jsem si na příjmení za svobodna i vdana, na adresu za svobodna i vdana, na jméno sestry, ale na její? Ne. Prokecali jsme druhou přestávku a jméno pořád nic. Zeptat se mi bylo trapné, to bych dostal vynadáno. Vždyť jsme si byli tak blízcí. Do slova a do písmene. Tancovali jsme spolu na tanečním maratonu, to je deset hodin v kuse tělo na tělo. ;-)
Až po dvou hodinách se mi rozsvítilo. Promiň, Martino.

více..., komentáře (0)

Negativní reklama je bohužel taky reklama

Hrozně mi vadí reklama na telefonní infolinku (říkejme jí třeba 2299). Její hnusné záškodnické násilnické reklamy mě vždy nadzvednou. Nevíte o čem mluvím?
Reklamy začínají "Vy s tou mapou, potřebujete poradit?" nebo "A nyní předpověď počasí." nebo "Chcete-li vyhrát, zavolejte na...". Pak se ozve zvuk zápasu, trhání lepící pásky, mumlání a slogan, "potřebujete-li poradit, volejte 2299."
Možná to má být vtipné, možná nadsázka, ale mě skutečně nelíbí.

více..., komentáře (0)

České zdravotnictví - na co nadáváte?

Pořád se nadává na české zdravotnictví, odhalují se opilí doktoři, personál nestarající se o pacienty, lékaři, kteří bez úplatku nehnou prstem. Bylo by asi načase napsat taky nějakou kladnou zkušenost.
Pěstoval jsem si zhruba tři roky na zádech takovou malou bouli. Sice mi už dávno lékařka doporučila její odstranění, ale nejsem masochista a když to nebolelo... Bolet to začala zhruba před třemi měsíci, ke konci už jsem se ani nemohl pořádně opřít a tak jsem vyrazil na chirurgii.
Doktorka mě vyšetřila a doporučila vyjmutí. Není to nic těžkého, je to malé, pijdete, tři dny poležíte. Ale to se mi nelíbilo. Co takhle, že přijdu, oni říznou a já odejdu? No, možná by to šlo, ale bylo by to nepříjemné, radši ty tři dny. Ale když na tom trvám, pan primář má dovolenou, až se vrátí, objedná mě, chtělo by to konzultaci. Primář se vrátil a paní doktorka se sama ozvala, kdy mám přijít.
Primář prohlédl a konstatoval, že přece jen to není nejmenší, že by byla lepší narkoza, ale už poučen, zredukoval tři dny na dva. Opět jsem si dovolil nesouhlasit a skončili jsme na tom, že přijdu ráno, včere odejdu a kdyby se náhodou nevedlo, vydržím ještě další den dopoledne.
A jak se řeklo, tak se stalo. Přišel jsem ráno hladový jako vlk a žíznivý jako ... jako co vlastně? Přišel se na mě podívat další doktor, tentokrát ten, který si do mě řízne. O chvíli později přišel primář potvrdit to, že mě na devadesát procent pustí večer, pak lékařka - uspávačka (no dobře z anesteziologie), vysvětlit co a jak. Mezitím mě obletovaly sestřičky. Pak jsem si zdřímnul, po probuzení se na mě přišel podívat doktor - operatér, popsal mi co se dělo. O něco déle přišla lékařka z ambulance, zeptala se jak se daří, že už ví co a jak. A mezitím opět sestřičky.
Myslíte si, že si mám na co stěžovat? Nezbývá mi nic jiného, než Stodskou nemocnici ve Stodě doporučit.

více..., komentáře (0)

A přidáme jedny krční mandle?

V obchodě jsme si na to už zvykli. Kupte si to a to a jako bonus dostanete něco dalšího. Ale u lékaře?
Vyrazili jsme se synem na logopedii. Paní logopedka (pozor není to lékařka, přestože nosí bílý plášť a pracuje v nemocnici, je to "jen" učitelka, s titulem Mgr.) si s ním povídala, hrála, zkoušela ho. Pak nás doporučila k vyšetření na ORL, že by mohl mít zvětšené krční mandle, že by mohly vadit správnému vyslovování a že by pak doporučila jejich vyndání.
Vyrazili jsme na ORL. "Ano, má skutečně mírně zvětšené mandle, ale je ještě malý, s operací bych nepospíchala," řekla nám paní doktorka (tentokrát už skutečně MUDr.). Mezi náštěvou u ní a na logopedii jsme se ještě poptali u dalších doktorek a "čtyři roky je ještě malý, poroste, mandle už tolik ne, to se upraví" a taky "zvětšené mandle a vliv na mluvení, to se mi nezdá."
Ale to jste měli vidět paní Mgr. "No tohle, mandle musí ven, to vám nikdo nemohl říct, s nimi to nejde. Pokud je nenecháte vyndat, už nechoďte, nebudu s vámi pracovat."
Syn má své krční mandle pořád a my chodíme k jiné paní učitelce, které to vůbec nevadí. To jen abyste věděli, že logopedie není jen v plzeňské fakultní nemocnici na Borech. Jen by mě zajímalo, proč o to tolik stála. Že by měla provizi z dohozených obchodů?

více..., komentáře (1)

Dlouho nebylo léto, jak má být

To kdysi zpíval Karel Gott. Dnes ráno jsem si zazpíval i já. Pravda, v polovině září nečekám teploty kolem třiceti stupňů, ale mínus jeden se mi vůbec nelíbí. Vždyť je pořád ještě léto, podzimní rovnodennost a tedy začátek astronomického podzimu nastane až 22. září 2008 v 16:44 středoevropského času.

více..., komentáře (0)

Nejhorší řidiči? Němci

Není to tak dávno, co jsem pomlouval řidiče, které jsem potkal na dovolené v Turecku. Ale přesto si myslím, že nejhorší řidiči jsou v Německu.
Řídil jsem v několika zemích. Česko nemá cenu popisovat, všichni to známe, zažíváme denně.
Rakousko mi připadalo Česku dost podobné, i když bych řekl, že se tam předpisy dodržují více, než u nás.
Itálie - pravda, trochu víc zmatku. Na zelenou (před kterou nesvítí oranžová) musíte vystartovat, jinak je na vás troubeno. Pravidlo pravé ruky platí, ale musíte být dostatečně rychlí, jinak jede i ten vlevo. Prostě taková Jižní spojka.
Turecko jsem už pomlouval. Troubení na každém kroku, zmatek, ale možná by se dalo zvyknout i na to. Ale trvalo by to.
A Německo? Vesměs se dodržuje maximální rychlost, s předností zprava taky nejsou problémy. A hlavně: dodržují se odstupy mezi jedoucími vozidly. Problémem, je, že jsou stejné, ať jedete sto třicet na dálnici, nebo třicet za traktorem. K tomu přidejte to, že typický Němec bude předjíždět jen v případě, že je před ním minimálně kilometr rovné silnice. Typickým obrázkem tedy je nákladní auto a za ním pět, šest, osm osobních. A nikdo nepředjíždí, přestože by se klidně (podle českých měřítek a zvyklostí) předjíždět dalo. Už se nedivím, když pak v dopravním zpravodajství slyším kolona pět, deset, dvacet kilometrů.

více..., komentáře (1)

Jak spojit roztržený řetěz?

Sedlák přinesl ke kováři pět kusů řetězu, každý o třech článcích, a chtěl, aby je kovář spojil v jeden řetěz. Jak to kovář provedl, aby se rozseklo a svařilo co nejméně článků?

více..., komentáře (6)

index | 750-756 | předchozí | následující | Celkem 1086 článků