Mastodon

Deníček ze Stoda

Rodina, práce, volný čas, internet, nebo prostě jen tak

Pojďme si hrát - Black Circle

Pojďme si hrát. Vezmeme kuličku a pomocí kurzorových šipek vlevo a vpravo roztáčíme velké ozubené kolo s kuličkou. Úkolem je dostat kuličku do pulsujícího bodu, který představuje cíl.
Jednoduché, že? No - jak se to vezme. Někdy ano, někdy velmi zapeklité. Konec konců, vyzkoušejte si sami na insanecentral.com, nebo v pokračování článku.


více..., komentáře (0)

Nápisy pomocí leteckých snímků

Fotomapy určitě znáte. Z letadla se udělá pár fotek, ty se "napasují" na správné souřadnce a vy se pak můžete kochat, jak hezky vypadá váš dům z ptačí perspektivy. No dobře, tak jednoduché to zase není. :-)
Ale určitě jste si všimli, že některé budovy viděné shora vypadají jako písmena. Nevšimli jste si toho sami a tak si můžete z takových budov sestavit svůj vlastní nápis. Podívejte se, jak vypadá zestoda.net nebo si sestavte svůj vlastní na webu geogreeting.com.


více..., komentáře (0)

Pilulky kradou sex

V posledním čísle magazínu Mladá Fronta Plus (18 / 2009) je jako téma čísla článek s nadpisem "Pilulky kradou sex". Při užívání antikoncepce mají ženy menší chuť na sex. A to je špatně? Snad dobře, ne? Proč užívají antikoncepci? Aby neotěhotněly. Když budou mít méně často pohlavní styk, bude menší šance přijít do jiného stavu a tak vlastně ty prášky fungují dobře.
Nebo se v něčem pletu? ;-)


více..., komentáře (0)

Jak moc musíte být oprsklí?

Stání na zákazu stáníJak moc musí být člověk oprsklý, aby zaparkoval auto přímo za značku zákaz stání? Navíc padesát metrů od služebny Policie ČR?
Přijela s ním mladá paní (nebo možná stará slečna, když budu citovat Ivana Mládka) a šla si nakoupit. Značku, ani policii nějak neřešila. A rozhodně to nebylo zastavení, trvalo to déle než pět minut. A jak jsem viděl při zpáteční cestě, není to až tak neobvyklé.


více..., komentáře (0)

Mluvím tatarsky?

Taky máte pocit, že sice mluvíte, myslíte si, že srozumitelně, ale ten druhý vás vůbec neposlouchá?
Dnes jsem podobný pocit měl a to dost silný. Volá paní. "Já bych se potřeboval přihlásit."
"Ano, úvodní heslo je "heslo", tedy h e s l o. Hned to bude hlásit změnu hesla. A v novém heslu musí být alespoň dvě ze tří skupin - malá písmena, velká písmena a číslice."
"Aha, to je jasný. Jé, mě to něco hlásí."
"Co vám to hlásí?"
"Změňte heslo."
"Ano to je v pořádku, v novém heslu musí být alespoň dvě ze tří skupin - malá písmena, velká písmena a číslice."
"Ne, nejde to."
"Zkuste to znovu, heslo musíte napsat dvakrát, třeba jste se spletla."
"Hmm, nejde to."
"A co to píše?"
"Heslo není bezpečné."
"Aha, v novém heslu musí být alespoň dvě ze tří skupin - malá písmena, velká písmena a číslice."
"Já to tam dávám. Mám tam jméno s velkým J a tečku."
"Bohužel, tečka není ani velké, ani malé písmeno a mezi číslice taky nepatří."
"Tak už, už se mi to podařilo."
Hurá.
Za chvíli volá znovu. "Tak já se snažím přihlásit do druhého systému a prý špatné jméno, nebo heslo."
"To zřejmě znamená, že dáváte špatné jméno nebo heslo. Úvodní heslo i do tohoto systému je "heslo", tedy h e s l o. Pak si jej budete muset změnit."
"No já tam dávám to heslo, co jsem si změnila před chvílí, ale píše to špatné jméno nebo heslo."
"To je ale špatně. Musíte dát "heslo"."
"Mě to ale píše špatné jméno nebo heslo."
"A dáváte tam "heslo"?"
"Ne."
"Tak to zkuste."
"Aha, už to jde."


více..., komentáře (2)

I profesor může selhat

Jednomu geniálnímu matematikovi a logikovi dali kolegové těžkou úlohu, kterou nedovedl vyřešit.
Písmena abecedy jsou uspořádána do dvou posloupností, jejichž začátky jsou následující:
1. A,          E, F,.....
2.    B, C, D,     G...
Úlohou profesora bylo určit algoritmus - předpis, podle kterého zařazujeme písmena do první, nebo do druhé posloupnosti. Profesor úlohu nevyřešil, dokážete to vy?


více..., komentáře (0)

Nevoďte je pořád za ručičku

Na mysli mám vaše děti, zlatíčka, co jim umetáte cestičku, vodíte za ručičku, všechno za ně vyřídíte.
V tanečních za mnou přišel jeden z mladíků: "Já bych se chtěl zeptat, kolik je zapsáno kluků a holek." Věděl jsem, o co jde, konec konců se nás na to ptal už minulý týden, ale nemínil jsem mu to moc ulehčovat. Tak jsem jenom stál a čekal, co z něj vypadne dál. "Posílá mě váš kolega do kanceláře za paní Novákovou." Nechal jsem ho ještě dvě sekundy čekat a pak jsem se jen zeptal: "Vypadám já snad jako paní Nováková a ten nápis Kancelář na dveřích za mnou je snad dost malý?" Co z těch mladých vyroste?
Mimochodem - paní se jmenuje Nováčková a já jsem 180 cm vysoký, 80 kg vážicí, skoro plešatý muž.


více..., komentáře (0)
index | 680-686 | předchozí | následující | Celkem 1086 článků

Nejčtenější zápisky

Neexistuji vhodna data!

Vyhledávání


Deníček byl vytvořen prostřednictvím redakčního systému phpRS