Občas se někde objeví zpráva, jak roste objem nákupů přes internet (třeba rekordy před vánoci), já sám na něm nakupuji, jak zboží, tak i dovolenou.
Také naše firma začala využívat nákup kancelářských potřeb pomocí internetového obchodu firmy A....a. No a teď došlo i na mě, byl jsem nucen doplnit zásoby. Středa: Objednávka proběhla bez problémů, vybral jsem, uzavřel objednávku a předal ke schválení. To že mi obchod nabídne datum a čas závozu na druhý den i přesto, že objednávka není potvrzená, je detail. Pátek: Sekretářka objednávku schválila, běžná dodací doba jsou dva dny. Úterý: No co, běžná dodací doba neznamená pevná. Středa: Pořád nic, jdeme se zeptat. Volám do firmy A....a. Mladá paní - nebo stará slečna - byla ochotná. Promiňte, ověřím, zavolám. Skutečně ověřila a zavolala asi ze pět minut. "Omlouvám se, vaši objednávku jsme omylem dodali do firmy s podobným názvem. Ještě dnes napravíme." No co, pojišťovna nebo banka, takových je. Ještě že jsem v Plzni, v Praze je navíc i penzijní fond se stejným názvem :-) Za půl hodiny. "Omlouvám se, našli jsme tam jen polovinu, tu vám přivezeme, zbytek dodáme zítra." A ještě znovu omluvy. V pohodě, to se stane. Za deset minut ostraha: "Přijeli z firmy A....a a přivezli vám dva balíčky." Cože? Dva? Vždyť přece našli jen polovinu. Dole pán v obleku (a sakra, kravaťáci rozváží zboží?) a skutečně, dodal všechno. "Alespoň vidíte, jaká jsme skvělá firma."
A já se bojím, co mi kdo přiveze zítra a jak se bude tvářit, až ho odmítnu.