I letos jsem slavil svátek, o pití se mi tentokrát postaral Fernet Stock Citrus se svou MIX Party. No postaral. Dodal startovací balíček :-)
Uvnitř byla litrová láhev (hádejte čeho), karafa, skleničky, míchátka a hlavně brožurka s recepty na míchané nápoje, které jsme z oné lahve (a dalších, dokoupených) míchali. U mě vyhrál hned první, Yellow Apple: na čtyři drinky dvě deci Fernetu Citrus, čtyři deci jablečného džusu (nebo čerstvé šťávy, ale kdo by se s tím mačkal), dvě deci sody a hodně, skutečně hodně ledu. A ozdobit tenkými plátky jablka. Jde to i bez plátků, nestačil jsem je ani krájet. ;-)
A když na karafu zasvítilo slunce, kam se hrabal onen sluneční řecký nápoj.
Na Chotěšovskou třicítku chodíme už od doby, co děti chodí, tedy dost dlouho. Dětskou trasu jsme už taky opustili, poslední léta jezdíme na kole. A přidáváme kilometry, letos konečně došlo na tu třicítku :-)
Ono se to řekne, třicet kilometrů se dá ujet, jenže letos jsme opět ještě na kole vlastně neseděli. Od začátku roku osmnáct kilometrů a teď třicet vcelku. Ale šlo to překvapivě v pohodě, prvních patnáct kilometrů po silnici s průměrem 16,6 kilometrů za hodinu. Pak přišla pole, lesy a hlavně kopce a průměr šel dolů. A když jsme vyjeli na Křížový vrch, GPS se zbláznila a celý tracklog znehodnotila. Přece jen něco na těch tajemných energetický bodech asi bude.
A za rok jedeme znovu.
V Plzni se konaly oslavy Dne Evropy a s dětmi jsme se šli taky podívat.
Z programu jsme si vybrali dva koncerty: Jaroslava Uhlíře a Marty Jandové. No jo, ale když jsme na plzeňské náměstí dorazili, promítal se tam hokej s Francií. Dobrá, zbývá pět minut, zřejmě jde o pokus nějak uchlácholit tatínky, kteří museli s dětmi na Není nutno, není nutno. No jo, ale skončila třetina, přišel moderátor, něco plkal, pak odešel a ..... a zase hokej. Ani slovo, proč se máme dívat na hokej, proč nehraje Jaroslav Uhlíř. Možná to říkal někdy dřív, ale proč to neřekl v době, kdy měl koncert začít?
Ale přežili jsme hokej, přežili jsme znalostní soutěž o Evopské unii (nebylo to ani přliš znalostní, ani příliš soutěžní) a konečně bylo čtvrt na sedm a začal koncert Marty Jandové. Na to, že zpívala jedinou písničku s českým textem, jsme si bigbít, stejně jako zbytek náměstí, dost užili. Můžete si prohlédnou pár fotografií.
Dámy vás v tom nenechají, sundají sukni, nebo se alespoň podívají na kabelku. Vidíte tam zip? Pořádně se podívejte, jak funguje. Jeden zoubek zprava, jeden zleva, jeden zprava, jeden zleva. Hezky si nechávají místo, aby tam zajel ten z druhé strany, nikdo nezdržuje, nikam se necpou dva. Protože kdyby to tak nebylo, hned nadáváme a chceme zip vyměnit.
Jednoduché, snadné, že? Tak proč to doprdelepráce neodržujeme všichni i na silnici? Vždyť by to bylo tak krásné, ubyly by kolony, všichni bychom se za volantem usmívali. Ach jo.
Obrázek je z Wikipedie, z článku o zipu, též známém jako zdrhovadlo.
Ano, opět jsem byl na ploché dráze. I když přestávka od posledního závodu byla trochu delší. Pokud vám něco říkají jména Starostin, Špinka, Verner (Jan i Václav), Brigs, Štancl, Mauger, Hádek (tenkrát Jan), ty všechny jsem viděl jezdit, ti závodili, když jsem na plochou dráhu chodil. Už je to dost dlouho, tenkrát jsem byl syn já.
V sobotu jsme na plochou do Plzně vyrazili s dětmi a já měl pocit, že se moc nezměnilo. Pořád tam bylo pár laviček, metyl pořád voní, klobásy se prodávají na stejném místě, jen diváků asi chodívávalo víc. Ale tenkrát jsme taky chodili na finále republikového mistrovství jednotlivců a extraligu družstev, tedy ty nejvyšší závody. Nyní se jel Přebor ČR jednotlivců a 1. liga družstev. Ale na dráze se objevila i (z pravěku) známá jména Hádek a Holub, jen to byli vnuci těch, na které jsem chodil. :-)
A závody? Závody byly. Sice místo dvaceti jen šestnáct jezdců, takže občas na dráze jeli jen dva, sice jízdy, kde jede dospělák na půllitru a junior na stopětadvacítce nejsou zrovna nejspravedlivější a nejnapínavější, ale užili jsme si to. A už vybíráme, kdy půjdeme znovu.
Sice nám asi nevyjde květen a finále světového poháru juniorů, ale určitě se přijdeme podívat na finále republiky jednotlivců v říjnu.
Zajímají někoho výsledky? V družstvech 1. Markéta, 2. ZP Pardubice, 3. PDK Mšeno (po rozjezdu se Slaným), v jednotlivcích 1. Z. Holub (po rozjezdu), 2.Suchánek, 3. Smetana (po rozjezdu s J. Holubem).
Takový trávník, to není jen tak. To věděl už Karel Čapek. To musíte do země zasít travní semínko a denně kropit. A zbavovat se plevele. A vybírat kamení. A kropit. Plít, kropit a pořád dokola, až jednohe dne budete mít krásný trávník.
I když dnes to jde i snadněji. Zvlášť, když se blíží slavnostní odhalení památníku. To máte jeden týden hromadu hlíny s kameny. Druhý týden už jen mírně zvlněný kopeček země. O tři dny najednou krásný zelený trávník i s kvetoucími květinami. A sláva u památníku generála Pattona se může konat.
Pokud se chcete naučit cizí jazyk, máte plno způsobů. Učebnice, CD, jazykové školy, pobyty v zahraničí, internetové kurzy. Internetové kurzy, placené i neplacené. Já si v poslední době oblíbil stránku Duolingo.com, kde si můžete zvolit výuku němčiny, italštiny, španělštiny, portugalštiny, francouzštiny a holandštiny z angličtiny. Ale máte šanci studovat i češtinu z angličtiny, i když zatím jen v betaverzi, nicméně se blíží opuštění bety a nástup ostré verze.
A jak se učíte? Přelož větu (z češtiny do angličtiny i z angličtiny do češtiny), poslechni větu (uslyšíte anglickou větu, kterou musíte napsat), vyslov větu (přečti anglicky napsanou větu). Od základů "já jsem", přes barvy, zvířata, přivlastňovací zájmena, minulý čas až do stavu, kdy si budete moci říct, že se domluvíte ;-) Můžete se dát dohromady s kolegy, kamarády a sledovat se a soutěžit, kdo si vyslouží více bodů, které získáváte za úspěšně dokončená cvičení.
Existuje verze pro iOS a Android a i v nich je už asi dva týdny čeština dostupná. Podle mého názoru jde o důležitý impuls k používání Duolinga. Telefon přece máte s sebou skoro pořád, nemůžete se vymlouvat, že dnes se vám to nehodí. ;-)
Tak šup, registrujte se na kurz angličtina - čeština.