Kdo si to má pořád pamatovat? Heslo musí mít alespoň osm znaků a musí obsahovat malé a velké písmeno a číslici. Nesmí být stejné do počítače a do informačního systému. K tomu PIN ke kartě, k mobilu, k zabezpečovacímu zařízení... Taky to znáte?
Nebylo by krásné používat nějaké hezké, snadno zapamatovatelné heslo?
Nebylo. Schválně, kolikáté by v seznamu 500 nejhorších hesel bylo to vaše?
Znáte je všichni. Prodejci stojí u silnice, na stolečku zboží, nad sebou slunečník. Zbožím nejdříve byly jahody, později meruňky, teď prodávají burčák. Alespoň u nás, na silnici 26 z Plzně do Domažlic. Stejní lidé, stejné slunečníky, stejným stylem napsané cedule. Jen sortiment se liší podle toho, čeho je zrovna sezóna.
Co budou prodávat příště?
Neschází někomu z vás auto? Věděl bych o jednom policejním. Tedy je jen plzeňské městské policie, ale ta ho zřejmě nepotřebuje. Stojí totiž už minimálně týden ve Smetanových sadech a alespoň od pátečního rána s ním nikdo nejezdil. (Znáte trik s přilepeným vlasem na dveřích? Tady ho nahrazuje krabička na předním sklem, ale já ji tam nedal.)
Víte toho o sportu trochu víc? Vedete si statistiky, případně víte, kde je najít? Pak byste mohli komentovat sport na Nově.
Včera jsem se díval na závod MotoGP v Brně. Normálně motorky nesleduji, ale když se jezdí u nás... Což o to, na závod se dívat dalo, ale ten komentář? Dva chlapi se sešli u televize v hospodě a komentují to, co vidí. A skáčou si řeči. A překřikují. A vsází se. To jsem vůbec nepochopil o co a v čem. Asi šlo o pokračování něčeho, co bylo k vidění jen na placeném sportovním kanálu. Sice si to užívali a asi i užili, ale prostě běs a hrůza a zůstanu i nadále u příležitostného sledování formule jedna.
Určitě to znáte. To musíme zaklepat, aby se to nezakřiklo.
Ale na co klepete? Někdo na dřevo, někdo na zuby, protože ty nehoří. No jo, ale to je v přímém rozporu. Tak na co se klepe u vás?
Ulice Bedřicha Smetany v Plzni měří zhruba 200 metrů. Je dost frekventovaná a (proto) oblíbená různých dealerů, prodejců, prostě všech možných obchodníků s teplou vodou. Občas dá dost práce v klidu jí projít. Jako dnes. "Dobrý den, přispějete na..." "Ne." Ani nevím, na co. Pak Greenpeace, o kousek dál Amnesty International. "Dobrý den, jakého máte operátora?" Na to jsem jen mávnul rukou. Ještě výzkum veřejného mínění "pijete víno?" "Ne." A klasika: "Neměl bys nějakej drobák." Odpověď nemusím psát, že? Prodejce Nového Prostoru nepočítám, ti jsou v klidu. Stejně tak nepočítám nabídku kosmetiky, asi je na mě vidět, že ji nepoužívám.
No, zlo. Jak pro koho. Pokud jedete tramvají, určitě si pochvalujete, že v okamžiku, kdy se blížíte ke křižovatce, rozsvítí se na ní "volno" ve vašem směru. Naopak řidiči aut se vztekají, že jim nějaká blbá tramvaj přepne na červenou.
No jo, ale co mám dělat já? Když jedu na Babettě do práce, projíždím jednou dynamicky řízenou křižovatkou. Zelená pro odbočení doleva se rozsvítí pouze v případě, že v odbočovacím pruhu stojí auto. Technicky je to jednoduché: v silnici je smyčka, která rozezná auto a rozsvítí zelenou. Bohužel moped nerozezná. A když jsem tam tak stál pět minut, nikdo nikde a zelená pouze pro "rovně", zatímco pro "vlevo" červená, už jsem nevydržel a jel. Na červenou, přiznávám se.