Milé děti, vzpomeneme si na sedmou třídu a zopakujeme si počítání s procenty. Slovní úloha má zadání: "Souprava zahradního nábytku stála 5 999 Kč. Obchodník ji slevil o 30 %. Kolik stojí nyní?" Správná odpověď je 4 499 korun. Pokud vám vyšlo 4 444, můžete jít dělat reklamní letáky pro.... Ne, to neprozradím, reklamu jim dělat nebudu. Podobné je to i s dalším zbožím. 4 399 mínus 30 % není 2 999, ale 3 079 a 1 599 mínus 30 % je 1 119, nikoliv 1 111. Uznávám, že ceny na letáku vypadají lépe, navíc jsou vždy nižší než ceny správné, ale když už něco píšu, mělo by to být správně. Ne?
Nedávno jsem psal Kolik je třičtvrtě?, ona ta MF Dnes asi měla pravdu. :-(
neřešit to. Vzpomeňte se na naše porevoluční politiky, tehdy se říkalo, že kdo neráčkuje, nemá šanci to někam dotáhnout.
brát to s humorem. Typickým příkladem je Jan Vyčítal. Přestože má problémy s výslovností a texty svých písní si píše sám, naschvál si do nich slova s R a Ř dává. Třeba Tenkrát v čtyřicátom pátom.
vymýšlet si nová slova. Jako náš syn, který chtěl nalít mimenálku. Pravda, jsou mu čtyři, třeba ho to ještě přejde.
Ano výstav, množné číslo výstav je správně, výstavy byly dvě.
Včera jsme byli s celou rodinou na výstavě Jak se oblékají pohádky. Výstava je instalována v Západočeském muzeu v Plzni a momentálně je prodloužena do poloviny srpna. Popravdě řečeno, naše děti se nějak moc nebavily, asi si neumí spojit kostým s postavou v pohádce. Ale rodičům by se originály kostýmů z pohádek Pyšná princezna, Byl jednou jeden král, Hrátky s čertem a dalších mohly líbit. Navíc se na připojených textech dozvíte i další zajímavosti, například film Císařův pekař mohl původně vypadat úplně jinak.
Před budovouu muzea je další výstava: Alive 2009. Ta je pod širým nebem v v Křižíkových a Šafaříkových sadech. Jde o 92 velkoformátových fotografií a ze zápisků zde na Deníčku by už mohl být seriál: v roce 2007 Tip na výlet - Plzeň, v roce 2008 Země krásná neznámá v Google Earth a letos tento. Výstava je přístupná 24 hodin denně, 7 dní v týdnu až do 27. října 2009.
Za jaký nejkratší čas je možno opéct 3 topinky, když víte, že se každá musí opékat přesně 30 sekund z každé strany a na pánev se vejdou najednou pouze dvě topinky?
Měli jsme kolegu. Pořád reptal, kolik má práce a že má málo peněz a že to takhle nejde a že "snažím se do výše svého platu" a že odejde, jestli mu nepřidají. Brblal dost dlouho a pak odešel. Ze lepším.
Asi to zas tak lepší nebylo, protože vstoupil do téže řeky podruhé a vrátil se k nám. Kupodivu na stejné místo, nevím za kolik peněz. Ale zřejmě jich nebylo pořád dost, protože reptal dál, v tom se nezměnil. A po roce opět odešel, opět za lepším.
To lepší netrvalo tak dlouho, protože tam prý vydržel tři měsíce a odešel jinam. Snad zase za lepším. A teď se hlásí opět k nám. Na jiné místo. Já nevím. Být šéfem, snad ten životopis rovnou založím a nezabývám se jím. Mám strach, jak dlouho tady bude pracovat, než poprvé uslyším "za ty prachy..."
Byl jsem v kině. Letos už potřetí, před tím deset let ne. Ani se neptejte na čem. No samozřejmě: Harry Potter a Princ dvojí krve. Filmy je v kině rozdělen na dvě části s desetiminutovou přestávkou. Na deset minut jsem ani nevstával a díval se na plátno, kde běželo něco jako screensaver, spořič ve Windows. Nápis reklama, jak dlouho přestávka trvá a jak dlouho ještě bude. A to vše se různě prolínalo a natáčelo. Dalo se na to dívat. A já si vzpomněl, že něco podobného jsem viděl i v televizi. Jenom nevím na kterém programu. Běžela reklama a v rohu byl odpočítáván čas do konce reklamního bloku. A já věděl, jestli mám na ten záchod jít, nebo ne.
A ještě jeden dobrý nápad. Ten jsem viděl na RTL při přenosu formule jedna. Klasické "vrátíme se zpět po reklamní pauze", ale během ní v rohu běžel přenos závodu dál, samozřejmě bez zvuku, jako PIP - obraz v obraze. Proč to někde jde a u nás ne?
Včerejší předpověď na dnešek vypadal dobře: mezi čtvrtou a pátou sprchne a pak celý den hezky a teplo. Když jsem vstal vypadala situace poněkud jinak: deštný prales v období dešťů - 18 stupňů a ukrutný liják. Než jsem se nasnídal a obléknul (a něco mezitím) přestalo lít a začalo pršet, když jsem vystrčil nos ven, říkal jsem si, že snad ani deštník nebudu potřebovat, že bych mohl jít jen v bundě. V tom se zablesklo a hned hrom, rozhodně to nebylo ani půl vteřiny. Deštník jsem si vzal.
Dojdu na autobus, v protisměru nehodovka. Čekám, čekám, no prší, tak jede pomalu. A když nepřijel ani po půl hodině, šel jsem na vlak. Asi po třech letech jsem jel ráno vlakem.
A v práci nefunguje v serverovně klimatizace. Iluze tropů dokonalá - vedro, vlhko, jen slunce schází.
Doplněno: Hromadná nehoda devíti vozidel, proto autobus nejel. Pršet přestalo po deváté.