Deníček ze Stoda

Vánoční nálada uprostřed srpna

Včera jsme s dcerou jeli kolem vodního hradu Švihov. Tak jsem začal vyprávět, že se tu natáčela pohádka Tři oříšky pro Popelku. A vyprávěl, co že to je vlastně za film a jak se natáčí a že tam je písnička Kdepak ty ptáčku hnízdo máš. A večer jsme probírali DVD, co že si pustíme a nakonec jsme skončili u Popelky. Krásná vánoční nálada i bez reklam na Coca-Colu.

více..., komentáře (0)

Turecko - poznáte zadek?

Dnes už naposledy o dovolené v Turecku.
Co pít v Turecku? To záleží na vás. Pokud budete chtít ochutnat místní pálenku, které se říká rakije, rakija nebo raki a byli jste v Řecku, klidně můžete odolat. Zřejmě jste tam ochutnali ouzo, rakije je v podstatě to samé. Anýzový základ, čistá tekutina vonící jako pendrek, po smíchání s vodou zmléční. A co takhle víno? Přiznám se, že víno piji, ale vůbec nejsem znalec, no spíš mu nerozumím, možná vám to prozradí obblíbené odrůdy Müller Thurgau a Frankovka. I v Turecku jsme si víno dali. Bílé i červené. Bílé jen jednou, bylo tak kyselé, že je podezřívám, že to byl zředěný ocet. Červené už mi chutnalo, bylo Frankovce dost podobné.
Při all-inclusive nezhubnete. Já jsem přibral kilo a půl. Jídla plno, k tomu sladké džusy nebo limonády. Výstupy na tobogán a večerní procházky to už nezachrání.

Poznáte ten zadek? Řeč je o dvou obrázcích u článku. Takhle na první pohled je to jasné. Renault Thalia. Ale zkuste obětovat pohled i druhý. V Turecku neznají Thalii. Jezdí tam buď Clio (na prvním obrázku) nebo Symbol (na druhém).

více..., komentáře (0)

Obyvatelé Česka jsou mírumilovní

Alespoň většinou. Teda snad. Ale vysvětlujte to světu.
První zlatá z olympiády pro českého reprezentanta, tedy reprezentantku - Kateřina Emmons, střelba, vzduchová puška. Druhý den, druhá zlatá medaile - David Kostelecký, střelba, trap, brokovnice. A o kom se mluví jako o naší největší naději na zlato? Barbora Špotáková, oštěp.
A teď vysvětlujte, že se u nás neválčí.

více..., komentáře (0)

Jde především o prevenci

To říkají města, když si pořizují radary na měření rychlosti. A pak jsou kolem nich dohady a soudy. Může soukromá firma měřit rychlost? Může ji měřit městská policie? Kam mají jít pokuty? Hlavně prevence, že? Sníží se rychlost, ubyde nehod, více bezpečí...
A nebo..... V Hradci Králové tento týden odpískali před rokem vypsané výběrové řízení. Právě kvůli dohadům, zda soukromá firma může, nebo nesmí měřit a uchovávat data. Ale mě zaujala jiná věc. V onom výběrovém řízení je sice řeč o bezpečnosti a prevenci, ale taky "Vítězná firma za to v příštích čtyřech letech dostane 700 milionů, na pokutách ale do městské pokladny přiteče odhadem téměř 1,2 miliardy." Pět set milionů za čtyři roky. Tak bych řekl, že prevence je jen krásná zástěrka. Kdyby šlo hlavně o ni, tak se budou budovat jiné systémy - radar, který vám ukazuje rychlost, semafor spojený s radarem (pokud jedete rychle, rozsvítí vám červenou), zpomalovací šikany při vjezdu do města, do obytných částí (ne přiblblé hrboly).... Stejně jako v Německu.

více..., komentáře (0)

Na Babettě do práce

Po deseti letech jsem oprášil svou Babettu 210 (něco povídání). Dvacetiletá babička, ale jezdí. Pravda, v integrální přilbě na ní vypadám legračně, ale přilba musí být a novou se mi kupovat nechtělo. Už měsíc na ní jezdím do práce.
Proč? Těch dvacet kilometrů se dá vydržet, ušetřím čas i peníze oproti autobusu a hlavně nejsem závislý na časech odjezdu. Jen jsem měl problém s trasou. Zvolit trasu po hlavní silnici, kde jezdí jedno auto za druhým? Nebo jet jinudy, kus po silnici druhé třídy, kde je provoz o dost slabší a jen posledních sedm kilometrů po jiné hlavní? Tato trasa by měla být klidnější a je jen o kilometr delší (což je ovšem pět minut :-) ). Vyzkoušel jsem obě a řeknu vám, raději jezdím po rušnější. Ona je totiž taky o něco širší a méně klikatá, takže se mi kolemjedoucí auta lépe vyhnou (sice si celý měsíc říkám, že dnes spočítám, kolik aut mě předjelo, ale ještě k tomu nedošlo).
Jedna zkušenost: Nejhorší jsou zednící. Co to znamená. Překvapivě málo aut (tedy v poměru) mě neobjede dost daleko. Ale pokud se stane, že se mnou kolemjedoucí auto zamává, tak je dost velká pravděpodobnost, řekl bych více než poloviční), že je to auto nějaké stavební firmy.
Každý den taky sleduji předpověď počasí (líbí se mi meteogram na Meteopressu). Ale včera mě totálně zklamala. Podle ní nemělo ani kápnout. Tedy ona vyšla, v částí Plzně, kde meteorologové sídlí, prý nekáplo. Ale já jsem zažil zataženou oblohu, že se v půl čtvrté rozsvítily pouliční lampy, liják a krupobití, že jsem se svlékal doma hned za vchodovými dveřmi a ždímal oblečení ze dveří ven. Vodník Česílko hadr. Dokonce i přilbu zevnitř jsem měl mokrou. To jsem zjistil až dnes ráno. :-)
A ještě jedno upozornění: Když upažím levou ruku a mám předloktí směrem nahoru, neznamená to, že někoho zdravím, ale že dávám znamení o změně směru jídy vpravo. Tak to prostě je v zákoně a Babetta blinkry nemá.

více..., komentáře (2)

Co a jak v Turecku III

Tipy a triky pro dovolenou v Turecku.
Tobogán u bazénu neznamená, že po něm můžete jezdit. Vybírali jsem si hotel s bazénem, tobogánem a skluzavkou. Vše bylo, jen tobogán a skluzavka byly v provozu půl hodiny dopoledne, půl odpoledne. V druhém hotelu to bylo dvakrát hodinu a půl.
Slunečníky nejsou povinné. Na rozdíl od Itálie, kde prakticky nemáte šanci vzít si svůj vlastní slunečník na pláž, něco takového tady neexistuje. Samozřejmě, můžete si pronajmout lehátko se slunečníkem, ale pokud máte své vlastní, nikdo vás vyhánět nebude. Jen musíte oželet, že pouze u těchto placených částí je písek na pláži upravený. Jinak je tam bordel. A mimochodem: oblázky=šutry.
Pořád se troubí. Na silnicích se jezdí zřejmě na klakson. Znamená to brzdím, přidávám, zastavuji, rozjíždím se, odbočuji, odbočuj, kam to lezeš, proč nepřecházíš. Taky už jsem opravil rčení jezdí jako prase na jezdí jako Turek. Půjčení auta nedoporučuji.
Kopr a libeček. První polovinu týdne jsme měli snad v každém jídle (snad i v ovocném salátu) kopr. V polovině týdne jako když utne. Zřejmě nastala sezona libečku, protože ten jej vystřídal.

více..., komentáře (0)

Co a jak v Turecku II

Tipy a triky pro dovolenou v Turecku.
Turecký černý čaj se ředí. Turecký čaj je silný. Silný, silný. Nemáto to nic společného s naším pytlíkovým čajem. Proto se ředí. Půl na půl s horkou vodou a i tak jsem měl pocit, že to není čaj, ale káva. Jenom to jinak vonělo. A jedno upozornění: I v Turecku používají instantní čaj. A docela dobrý, jen není granulovaný jako u nás, ale práškový (něco jako Tang). Pozor, pokud budete chtít přivézt turecký čaj jako dárek domů.
Dávat bakšiš je běžné a očekává se. Tohle asi nemá cenu komentovat. Tip Box najdete všude. Autobus, kterým pojedete z letiště, bude prvním místem a rozhodně ne posledním. Pokud nechcete obětovat nějaké drobné, můžete se naučit "tešekyr ederim", tedy turecky děkuji. Y je temné y (pamatujete, jak Jiří Vimmer učil Karla Černocha maďarsky?). Toto je taky jediná fráze, kterou jsem se načil tak, aby rodilý mluvčí pochopil, co říkám. Vakytlarynyz hajir olsun, což by mělo být dobrý den, už ne.
Dva kilometry ve městě je kousek, funguje městská doprava. Alespoň ve městě Alanya. Jezdí tam "dolmuša", což jsou poloviční autobusy (zhruba pro dvacet lidí), které jezdí sice nepravidelně, ale často a staví na znamení - jak na zastávce, tak mimo ni, nebojte se mávnout. Jízda pro dva stojí liru padesát (nebo euro padesát, viz minulý článek), doporučuji mít drobné, na vracení se moc nehraje. A je jedno, jestli jedete jednu zastávku, nebo na konečnou.
Pokračování příště...

více..., komentáře (0)

index | 764-770 | předchozí | následující | Celkem 1086 článků